A co Paříž? Jaká byla? – Pařížské Art Nouveau

Samotná esence pařížské městské architektury byla během osmdesátých let postupně „atakována“, a díky dříve zmiňovaným uvolněním stavebního řádu i celkovým doporučením (během...

A co Paříž? Jaká byla? – Na cestě ke 20. století

Války, povstání Komuny a následná ekonomická krize sice částečně zpomalily pařížskou výstavbu nájemních domů, ale nezastavily ji úplně. Mnoho projektů a rozestavěných...

A co Paříž? Jaká byla?- Eklektické třeštění „bezhaussmannovského města“

Oproti předchozí haussmannovské výstavbě se město do konce 19. století částečně uklidňovalo. Vstřebávaly se velké změny, dostavovaly se poslední obytné bloky a reprezentativní budovy....

A co Paříž? Jaká byla? – Haussmannovská Paříž – část IV.

Nádraží – brány města i pokroku Jak už jsem naznačil na konci minulého článku, jedněmi z nejvýraznějších vstupů do nově...

Za krásami východních Čech – Exkurze StuArtu

I přestože se letošní rok nese v novém, zvláštním a pro někoho depresivním duchu, tak členové StuArtu (Studium Artium) nelenili a využili veškerý volný...

A co Paříž? Jaká byla? – Haussmannovská Paříž – část III.

Po jasném vymezení kompetencí architektů a jejich přeskupení do různých orgánů spravovaných městem, a zároveň koordinovaných přímo prefektem Haussmannem, byly na pořadu...

A co Paříž? Jaká byla? – Haussmannovská Paříž – část II.

Nové pořádky S Haussmannovým jmenováním se do Paříže dostal také nový fenomén, který známe dodnes a dodnes se snažíme,...

A co Paříž? Jaká byla? – Haussmannovská Paříž – část I.

Největší. Nejradikálnější. Nejdrastičtější. Nejnákladnější. O změně, kterou Paříž prodělala mezi čtyřicátými a sedmdesátými lety 19. století, se dá mluvit pouze v superlativech. Do...

A co Paříž? Jaká byla? – Intermezzo před velkou přestavbou

Pád Napoleonova císařství a obnovení monarchie umožnily návrat k architektonickým formám předrevoluční doby. Nestálý vývoj i nadále nedovolil žádné velké stylové změny, ani...

A co Paříž? Jaká byla? – Paříž mezi revolucí a Napoleonem

I přestože se v první polovině 19. století Francie mnohokrát ocitla na křižovatkách politických i morálních, na charakteru architektury se to překvapivě nepodepsalo...