Mark Rothko jako abstraktní expresionista

Dne 25. září uplyne 118 let od narození jednoho z nejvýznamnějších představitelů abstraktního expresionismu – Marka Rothka (25. září 1903 Daugavpils – 25. únor 1970 New York).

Mark Rothko, Entrance to subway, 1938
Zdroj: https://uploads0.wikiart.org/images/mark-rothko/entance-to-subway.jpg!Large.jpg

Rothkova první díla, která veřejnost zaskočila, byla sérií obrazů pro podzemní dráhu z roku 1938. Inspirací mu byla scéna ze všedního života ve velkoměstě, ve které až s mrazivým klidem zachytil svůj pocit ze společnosti, která až s jakýmsi letargickým klidem směřuje ke svému zániku. Rothkovu pozornost upoutal až dojemně smutný pohled na řady sloupů, které se netečně se zvláštní strnulostí jakoby vznáší v prostoru. Drama se zde odehrává mezi barvami. Rothko mluvil o barvách jako o hercích. Z hlediska kompozice v jeho obrazech dominují vertikály a horizontály, které svým protínáním vytvářejí mřížku. Kompozičně i tematicky předjímají temné období jeho pozdního díla.

Mark Rothko, Okr a červená na červené, 1954
Zdroj: https://www.mark-rothko.org/images/paintings/ochre-and-red-on-red.jpg

Obrazy z jeho zralého období, vzbuzující duchovní představy a nabádající k rozjímání, vytvořil v prostředí rozkvětu konzumní společnosti. Technikou vrstvení vodorovných pásů sytých barev docílil působivého účinku vznášejících se zářivých rámců a prosvětlených oblastí. Podstatným prvkem zmíněného efektu jsou nepravidelné, až vroubené okraje po obvodu obrazu a mezi barevnými zónami. Jeho záměrem bylo, aby obrazy vyvolávaly silné emoce. Typické jsou silně rozostřené okraje, což způsobilo, jako by obrazy dýchaly a vzpínaly se jako plachty.

Mark Rothko, No.7, 1960
Zdroj: https://painters-in-color.tumblr.com/image/142632606702

Pozdní Rothkovy malby jsou od těch dřívějších rozeznatelné díky prosvětlené zóně mléčně šedé barvy. Rothko chtěl vystihnout pocit tíhy a tísně. Malby ze závěru padesátých let jsou charakteristické svými plujícími bílými pravoúhelníky, které barvy odhmotňovaly. V tomto období uplatňoval široké hranice tvořené bílou oblastí, které obklopovaly tmavé nebo barevně výraznější pravoúhelníkové útvary. Konečný dojem působí, jako by bylo světlo projektováno směrem k bílému poli.

Mark Rothko, Neznámý, 1969
Zdroj: https://www.atelierforart.cz/wp-content/uploads/5208.69_CR__814_Untitled__1969.jpg

Poslední cyklus pláten vytvořil Rothko v závěru svého života pro Rothko Chapel v texaském Houstonu. Vlnící okraje prozářené světlem, které jeho obrazům dodávaly tolik pohybu, nyní zmizely. Ve svém posledním díle představuje až jakousi vesmírnou, nekonečnou temnotu a jde až na samotnou hranu toho, do jaké míry je schopen ztlumit světlo, které vychází z této nekonečné hlubiny časoprostoru. Usiloval o to, vytvořit dílo dotýkající se těch nejvyšších spirituálních výšin.

Rothko Chapel, 1964-1967, Houston, Texas
Zdroj: https://uploads1.wikiart.org/images/mark-rothko/rothko-chapel-1967.jpg!Large.jpg

Mark Rothko žil velice nezdravým způsobem života. Nadměrné kouření, pití a dvě nešťastná manželství pravděpodobně jen zesílily jeho deprese, jimiž dlouhodobě trpěl. Malíř ukončil svůj život sebevraždou a byl nalezen s podřezaným zápěstím a předávkován antidepresivy.


Zdroj: Michaela Vlčková, Abstraktní malířství, Mark Rothko (bakalářská práce), Katedra slavistiky FFUP, Olomouc 2016.