Krása a tajemno Dolních Kounic

Březen se možná nezdá jako ideální období výletů po památkách, ale v případě Dolních Kounic to rozhodně neplatí. Hlavním lákadlem města je bývalý klášter premonstrátek Rosa Coeli, který naopak při zamračeném březnovém dnu s trochou sněhu působil více tajemně a pochmurně, než ve sluncem zalitých letních dnech. A právě zmíněná atmosféra se k historii místa hodí nejvíce.

Před návštěvou Rosa Coeli

Ač nebyla turistická sezóna, tím pádem nebývá běžně otevřeno, prohlídka kláštera se dá objednat i v měsících listopad-březen. Můžete si rezervovat buď jen prohlídku Rosa Coeli, nebo to spojit i s prohlídkou synagogy. Rozhodně doporučuji oboje. Jedinou podmínkou prohlídky mimo otevírací dobu je nutnost objednání předem a vstupné musí dát dohromady min. 300 Kč v případě kláštera nebo min. 500 Kč v případě obou objektů. Pro naši čtyřčlennou skupinu to nebyl problém, jelikož jedna dospělá osoba na oba objekty mimo sezónu platila 170 Kč, což je krásná cena. Od dubna do května je již pravidelně otevřeno každý pátek až neděli a vstupné Vás vyjde o pár korun levněji.

IA presbyterium

IB transept

IC loď

ID portál

IE sakristie

IIA rajský dvůr

IIB křížová chodba

III kapitulní síň

IV klášterní budovy

Prohlídka kláštera

Na prohlídce jsme se nakonec setkali s dalšími skupinami, správa objektu využila naši objednávku a dala speciální otevírací den, a spolu se skvělou průvodkyní jsme se vydali skrz původní gotický portál do prostor zříceniny ženského kláštera premonstrátek s chrámem. 

Samotný lomený portál se šikmým ostěním je bohatě členěn pruty hruškového profilu. Z dveřního prostoru vyplňuje záklenek tympanon s náznakem jeptiškovité kružby, jenž nese reliéf Krista žehnajícího pravicí a držícího knihu života v levici. Po stranách je doprovázen písmeny alfa a omega. Ve cviklech spodní části portálu jsou po bocích hlavy muže a ženy. stejně tak jsou hlavy vytesány jako konzoly pod obloukem portálu. Trojúhelníkový vysoký vimperk vybíhající z vrcholu oblouku je zdoben kružbovým trojlistem a zakončen kamennou kyticí, po celém jeho boku vidíme zdobení kraby.

Hned jsme se ocitli v hlavní lodi kostela Panny Marie, kde nás ohromila mohutnost a délka stavby. Jedná se o jednolodní stavbu s příčnou lodí. Ač jsou dochovány “jen” boční stěny, i tak se můžete kochat různými drobnými stavebními prvky, jakými jsou klenební patky s reliéfy a reliéfně zdobené svorníky a přípory, jelikož chrám byl zaklenut křížovými žebrovými klenbami. Dva dochované svorníky nesou reliéfy trůnící Madony s Ježíškem a sv. Prokopa.

Skrz transept se dostanete do presbyteria s polygonálním závěrem, v němž dominují tři otvory vysokých oken zakončených gotickým lomeným obloukem, původně členěných pruty a kružbami. Vlevo se dnes nachází malá výklenková kaplička.

Následoval vstup do sakristie obdélného půdorysu, umístěné u jižní zdi presbytáře, kde se dochovala ostění oken zakončená jeptiškami a také čtyři pole křížové klenby se středním svazkovým pilířem.

Pak už nás čekala ta nejkrásnější část – rajský dvůr s křížovou chodbou – ambitem. V ten moment jen zůstáváte stát v němém úžasu a oceňujete krásu a tajemno historie místa. Ambit je členěn hrotitými arkádami a zaklenut křížovými žebrovými klenbami se žebry hruškového profilu, které se protínají v kruhových svornících a vybíhají z pilířů arkád z podseknutých patek. V chodbě ambitu se také dochovaly dvě náhrobní desky a je zde umístěno několik zlomků reliéfních prvků.

Zavítali jsme i do kapitulní síně navazující na křížovou chodbu. Původní kaple sv. Jana Křtitele je zaklenuta dvěma poli křížové žebrové klenby, přičemž žebra hruškového profilu vybíhají z konzol, pod nimiž vystupují reliéfy maskaronů lidských hlav s dubovými věnci a hlav berana a lva. Žebra se protínají v kruhových svornících s reliéfy pelikána a beránka.

Následně jsme se přemístili do horního patra kláštera, kde se z původního zaklenutí dochovaly jen některé baldachýnové konzole a pravoúhlé otvory s kamenným ostěním do rajského dvora. Během celé prohlídky nás samozřejmě provázel historický komentář průvodkyně, jemné sněžení a zima zalézající pod kabát, příhodná atmosféra místa.

Pokud se člověk díval pozorně, všude jej obklopovaly původní gotické stavební a ozdobné prvky, ať už se jednalo o okna zakončená jeptiškami, konzole s podobou zvířat, hlav nebo i konzole geometrické, původní ostění oken, portály a hlavně klenby, klenební žebra, svorníky a patky. Nalézt se nám podařilo i pár kamenických značek.

Historie Rosa Coeli

O historii se nebudu rozepisovat dlouze, je dostupná na xy stránkách, v publikacích a hlavně je nejlepší, si ji zajet poslechnout přímo in situ od místních průvodců. Zakladatelem kláštera je podle kronikáře Jarlocha Vilém z Pulína v roce 1181. Původní klášterní kostel byl postaven v románském slohu v místě dnešní kvadratury – křížové chodby, přičemž se nejspíše jednalo o trojlodní baziliku s chórem uzavřeným apsidou.

Na místě chrámu byl v 2. pol. 14. st. postaven právě gotický ambit. V témže období byl postaven nový gotický kostel Panny Marie. Stavební činnost probíhala v letech 1328–1390. Během husitských válek byl klášter vypálen. Celý areál v roce 1527 zanikl a připadl postupně několika pánům, než jej v roce 1698 prodal Ferdinand z Ditrichštejna premonstrátům ze Strahova. Ti jej opravili a znova vysvětili v roce 1703, přičemž hned v témže roce vyhořel. Od té doby již klášter s kostelem nebyl opravován a chátral, pouze v roce 1902 byl zastřešen ambit.

Kostel sv. Barbory

Po prohlídce Rosa Coeli jsme se vydali na prohlídku synagogy, ale po cestě jsme zahlédli kostel sv. Fabiána a Šebestiána na Barborce, zkrácené chrám sv. Barbory. Bohužel veřejnosti je přístupný jen v době konání mší. Původně na místě stávala gotická protestantská kaple postavená před rokem 1588. Ta byla v letech 1687–8 zcela přestavěna do současné podoby. Stavitelem byl Jiří Richter z Brna, přičemž zůstalo zachováno gotické kněžiště z původní stavby, k němuž byl právě přistavěn renesanční chrám.

Kostel sv. Petra a Pavla

Dalším kostelem na trase je sv. Petr a Pavel, taktéž běžně nepřístupný mimo bohoslužby. Architektem byl František Schleps z Valtic, stavitelem pak Josef Jelínek ze Židlochovic. Trojlodní stavba ve stylu italské neorenesance s půlkruhovým závěrem má čtyřbokou věž na průčelí a pochází z let 1877–9. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 v barokním stylu od neznámého autora.

Pohnutá historie synagogy

Přicházíme k synagoze a čekáme na průvodkyni, než přejde z Rosa Coeli – ano, jednalo se o tutéž paní, která nám barvitě přiblížila obě památky. Jde o jednu z nejstarších synagog na Moravě, jelikož byla postavena v roce 1652–5 v raně barokním slohu. Vystavena byla uprostřed židovského ghetta ve vyvýšené poloze. Zajímavostí je, že není orientovaná, oltář by měla mít na východě, avšak nachází se na jihovýchodě ve shodě s ostatními kostely v Dolních Kounicích. Krátce po výstavbě byla opatřena malířskou výzdobou s rostlinným a ornamentálním dekorem a samozřejmě i hebrejskými liturgickými texty.

V roce 1851 byla přistavěna ženská galerie s pavlačí a v té době také došlo k přemalbě interiéru formou geometrizující výmalby pomocí šablon. Ve zmíněném obdobé byla židovská obec nejpočetnější a v roce 1848 tu žilo na 650 židovských obyvatel. Během 2. sv. v. bylo všech tehdejších 57 židů deportováno do Terezína, přičemž přežila jen jedna osoba – Ruth Morgensternová. Po válce sloužila synagoga jako sklad zeleniny podniku Fruta Modřice a až v roce 1991 započala její postupná rekonstrukce, jež byla dokončena v roce 2004.

Do synagogy vcházíte původním portálem s vegetabilním dekorem palmet, nad nímž je mramorová deska s hebrejským nápisem a letopočtem 1652. Ve spodním patře dodnes částečně můžeme spatřit právě původní výmalbu liturgických textů a ornamentálně rostlinné motivy. Součástí prohlídky jsou také plány a fotografie dřívější podoby.

Židovský hřbitov

V Dolních Kounicích se nachází také židovský hřbitov z roku 1680, ovšem na ten už nám nezbyl čas a počasí nám také nepřálo. Nachází se zde asi 1 300 náhrobků a určitě bude cílem naší návštěvy města někdy v budoucnu.

Hrad a zámek střežící klášter

Stejně tak jsme se nepodívali do „hradozámku”, jelikož ten spadá pod klasickou “zámeckou sezónu” a otevírá se až na konci dubna. Vystaven byl jako hrad na obranu kláštera v letech 1285 až 1330 jako protáhlý lichoběžník. Přestavován byl hlavně v letech 1532–1552, kdy měl zámek v držení Jiří Žabka z Limberka a následně i za Bernarda Drnovského z Drnovic v letech 1588–1604, který dal zámku renesanční podobu zachovanou dodnes. Hrad se zámkem je od roku 1992 v soukromém vlastnictví, avšak v sezoně přístupný veřejnosti. Druhý důvod, proč se do Dolních Kounic vrátím někdy v letní sezóně.

Antonín s výhledem na město

Naším posledním zastavením byla barokní kaple sv. Antonína na kopci nad Dolními Kounicemi. Opět jsme měli výhodu vlastního auta, avšak pěšky jste tam z centra do půl hodiny. Ke kapli vybudované v roce 1757 Františkem Antonínem Grimmem vede křížová cesta se 14 zastaveními. Ta byla vybudována na počátku 19. století a roku 1899 byly do jednotlivých zastavení pořízeny litinové plastiky z Blanska, přičemž každá váží 50 kg. Původně zde byla postavena v roce 1654 dřevěná kaple. Kaple je bohužel přístupná veřejnosti jen během tradiční pouti v červnu. Výhled na město Dolní Kounice je odsud k nezaplacení. A tak stejně jako v Moravském Krumlově, končíme i výlet do Dolních Kounic celkovým pohledem na město pod námi.


Foto: archiv autorky

Zdroje:

Milan Řiháček, Historie Rosa Coeli bývalého kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích, Dolní Kounice 2007.

https://pamatkovykatalog.cz/klaster-rosa-coeli-s-konventnim-kostelem-panny-marie-14142519

https://www.archaiabrno.org/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=526

https://www.dolnikounice.cz/historie-klastera-rosa-coeli/d-78778

https://www.dolnikounice.cz/chram-sv-barbory/ds-4777

http://www.barbora-kounice.cz/chram/

https://www.dolnikounice.cz/kostel-sv-petra-a-pavla/ds-4779

https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=910013

https://farnostkounice.webnode.cz/historie-farnosti/

https://www.dolnikounice.cz/historie-synagogy/d-82062

https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=909815

https://www.hradkounice.cz/prazdna-stranka/

https://www.dolnikounice.cz/cenik-vstupneho-a-oteviraci-doba/d-83068/p1=13316

https://www.dolnikounice.cz/kaple-sv-antonina/ds-4776