Letní výstavní sezónu Národní galerie v Praze, tzv. Summer Opening, zahájila – krom jiných projektů umístěných převážně ve Veletržním paláci – výstava „Cranach ze všech stran“ instalovaná ve Šternberském paláci. Národní galerie se jejím prostřednictvím připojuje k projektu Cranach Digital Archive Düsseldorf (lucascranach.org), který zpřístupňuje Cranachova díla a dokumentační materiál z archivů muzeí i galerií. Díky této spolupráci se jak odborníkům, tak široké veřejnosti naskýtá zajímavý pohled „do“ uměleckého díla. Výstavu, jejíž kurátorkou je Olga Kotková, mohou návštěvníci Národní galerie v Praze zhlédnout od 23. června 2016 až do 22. ledna 2017.
Společným tématem aktuálních expozic v rámci Summer Opening jsou technologie, ať už filmové, architektonické, nebo – jako v případě pražské – technologie restaurování, umožňující nahlédnout pod povrch uměleckého díla, tzv. do obrazu. Díla tedy představuje, což vyplývá již z názvu, „ze všech stran“ – pohledem historiků, restaurátorů, chemiků a přírodovědců. Vystavené exponáty nepochází jen ze sbírek Národní galerie v Praze, neboť představují zápůjčky z dalších tuzemských institucí (Arcidiecézní muzeum v Kroměříži, Moravská galerie v Brně, Kanonie premonstrátů v Nové říši ad.)
Význačný renesanční umělec Lucas Cranach st. ovlivňuje a inspiruje nejen umělecké tvůrce, nýbrž také historiky umění již po pět set let. Narodil se v Kronachu roku 1472 a prakticky po celý svůj život působil ve Wittenberku na dvoře saského kurfiřta Friedricha III. Moudrého. Již v této době byl Cranachův styl velice módní a jeho dílnou i následovníky napodobovaný až do sedmdesátých let 16. století. Lucas Cranach st. se – na rozdíl od Mattiase Grünwalda – ve své tvorbě vydal cestou skloubení italské renesance a Podunajské školy, což souznělo s uměleckým chtěním jeho doby. Také díky tomu se stal roku 1519 členem městské wittenberské rady, krátce poté starostou, vlastníkem lékárny, několika domů i pozemků a váženým občanem města Wittenberk. Zakázky nezískával jen od saského kurfiřtského dvora, ale také od představitelů německé reformace (Martin Luther byl jeho blízkým přítelem) a katolické klientely (tvořil ve službách mohučského kardinála Albrechta Braniborského, jednoho z největších odpůrců nové víry).
I když je pražská výstava menšího charakteru, vyniká velmi působivou instalací. Mezi přehledně rozmístěnými díly si návštěvník užije i pohled na obrazy navazující stylem na Lucase Cranacha st.; především od Mistra IW či kopii Stětí Jana Křtitele z počátku 17. století. Expozice klade důraz také na výzkum umělcovy tvorby. Pod vedením Heydenreicha Gunnara, německého historika umění a restaurátora, vyplula na povrch řada doposud neznámých skutečností. Například u obrazu Bolestné Panny Marie, považovaného dlouhou dobu za dílenský obraz, bylo potvrzeno Cranachovo autorství. Přestože se výstava měla zaměřit především na technologické průzkumy, prezentuje infračervenou reflektografii pouze u díla Zákon a milost. Stejně tak nedochází k předznamenanému akcentování přírodovědných průzkumů, jež nalezneme často jen v popiskách k dílům.
I přes zmíněné nedostatky stojí expozice za zhlédnutí, neboť svou vysokou kvalitou důstojně doplňuje menší projekty (např. Cranach in Bayern, Alte Pinakothek, Mnichov), jež si kladou za cíl představit nové poznatky a závěry z průzkumů prací tohoto umělce. Národní galerie připravila ke své instalaci také tradiční komentované prohlídky, odborné přednášky či workshopy o výtvarných technikách nebo výtvarný ateliér pro děti.
Výstavu rovněž doprovází výpravný katalog Cranach ze všech stran, jehož editace se ujala Olga Kotková. Kromě úvodu a života Lucase Cranacha v datech, obsahuje také obrazovou galerii všech vystavených děl; včetně infračervené reflektografie a jejího popisu. Přílohu katalogu představuje i přírodovědný materiálový průzkum. Na závěr bych této souvislosti doporučila k prostudování publikaci Radomila Klouzy Pohled do obrazu-technologická kopie obrazu jako tvůrčí studijní proces (2014), v níž se nachází podrobná studie k technologii Cranachova obrazu Kristus a cizoložnice.
Místo: NG v Praze – Šternberský palác
Termín: 23. 6. 2016 – 22. 1. 2017
Kurátorka: Olga Kotková
Záštitu nad výstavou převzal Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven, velvyslanec Spolkové republiky Německo
