Tomáš Machač: Kde zmizeli ptáci?

V olomouckém UPointu bude další vernisáž! Zažít dávku umění můžete v pondělí 4. 4. 2022 od 16:30, kdy bude výstava slavnostně otevřena. V prostorách bude k vidění až do 22. 4. 2022. Výstavu pořádá spolek Studium Artium ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Tomáš Machač (*1999) v současnosti studuje druhý ročník Teorii a dějiny výtvarných umění na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ve svém volném čase se věnuje kreativní tvorbě – ilustraci či fotografii. Mimo jiné ho také fascinují fantasy a sci-fi náměty jakými jsou andělé a démonické bytosti či dystopické vize budoucnosti, které se promítají do jeho další tvorby.

Tom je snílek s velkou fantazií a mnohdy má hlavu v oblacích. To jde vidět i v jeho tvorbě. Fotit začal na střední škole a tento koníček mu vydržel dodnes. Jeho fotografie mají tendenci upínat se k jednomu tématu, se kterým se ztotožní, a u kterého setrvává i několik let. To mu umožňuje vidět a pojmout námět rozsáhleji a pochopit jej do hloubky. Téma fotografií přesahuje do jeho života a nastává až vzlínání do jeho samotného.

Výstava vznikla jako výsledek zájmu o pochmurná dystopická témata a dokumentaci uhynulých živočichů, kteří byli nalezeni v městské zástavbě nebo v blízkém okolí měst. Smrt tohoto druhu nás obklopuje na každém kroku den co den, avšak pokud se jedná o jiný druh, než je ten lidský, málokomu to není lhostejné. Cílem výstavy je tedy věnovat pozornost čím dál většímu úhynu zdánlivě nepodstatných živočišných druhů, jako jsou například ptáci, kdy tento úbytek nevyhnutelně vede k narušování vah ekosystému naší planety. Materiály pro tuto výstavu s dekadentním nádechem shromažďoval necelé tři roky.


A teď k mnohem zásadnější otázce: Kde zmizeli ptáci?

Na celém světě za posledních 40 let výrazně ubývá ptáků. V průměru se jedná o úbytek 30% ptačí populace v severní Americe a Evropě. V České republice dosahují tyto počty až na 42 %. Co ale tento úbytek zapříčinilo?
Jedním z nejviditelnějších faktorů je právě rychle se rozmáhající lidská infrastruktura, zemědělství a výstavba moderních a prosvětlených měst s mrakodrapy. S tím je související i obrovský problém se světelným znečištěním, které ptáky ve městech mnohdy mate a zapříčiní tak jejich předčasný konec. Světelné znečištění nemate jenom ptáky, ale i zvířata žijící ve městech a v jejich okolí, včetně hmyzu, který je v ptačím potravním řetězci důležitým prvkem.
Mimo městskou infrastrukturu se totiž setkáváme s fenoménem čistého čelního skla. Tento jev je popsán jako úbytek populace hmyzu, kdy při jízdě autem nevidíme tolik rozmazaného hmyzu na čelním skle auta. V důsledku tohoto fenoménu se mnohým ptákům tenčí možnosti obživy a je tím přispíváno k jejich hynutí.
Také celková změna klimatu, na které se znatelnou měrou podílí lidská ruka, přispívá k tomu, že více chladnomilní ptáci se v důsledku oteplování stěhují například do vyšších nadmořských výšek, kde nemají dostatek obživy.

Kurátorkou výstavy je Ludmila Dostálíková, studentka na Katedře výtvarné výchovy UP v Olomouci.


Text vychází z kurátorského textu.

SDÍLET
Předchozí článekHodiny
Další článekBeáta Vymlátilová: Kontrasty
Tereza Holoubková
Absolventka magisterského studia na Katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci. Čtyři roky pracovala jako vedoucí a kurátorka dvou soukromých galerií v Olomouci. V současné době ji zastihnete v Muzeu Komenského v Přerově, kde pracuje jako edukátorka a v Muzeu umění Olomouc na oddělení dokumentace v rámci Norských fondů. Zabývá se především regionálním uměním valašského kraje, současnou olomouckou výtvarnou scénou, českým sochařstvím mezi lety 1948-1989 a architekturou 20. století.