Artéka jako badatelský fenomén v XY

V pátek 29. 9. 2017 zahájila zaštiťující kurátorka Monika Beková v olomoucké Galerii XY vernisáž výstavy Artéka jako badatelský fenomén. Výstava, která byla současně první akcí letošních Dnů architektury v Olomouci, představuje práce týmu Fakulty architektury VUT v Brně, který v nich otevřel možnosti typologie budovy dynamického sdíleného vědeckého pracoviště. Ve vystavených ročníkových pracích se studenti zaměřili na možnosti a limity vzniku Artéky pro Univerzitu Palackého v Olomouci.

V Galerii XY na Dolním náměstí 42 byla zahájena výstava Artéka jako badatelský fenomén, která jako vůbec první akce letošních Dnů architektury prezentuje ročníkové práce studentů Ústavu experimentální tvorby Fakulty architektury VUT v Brně. Tyto práce zkoumají možnosti a limity projektu „Artéka“.

Vedoucí studentů Ing. arch. Nicol GaleMgA. Svatopluk Sládeček z Ústavu experimentální tvorby FA VUT v Brně vysvětlují: „Po konzultacích s odborníky Katedry dějin umění Filosofické fakulty UPOL, prof. PhDr. Rostislavem Šváchou, CSc. a Dott., Ph.D. et Ph.D. Janou Michalčákovou, jsme se rozhodli pro výběr dvou lokalit v centru historického jádra Olomouce a jedné parcely v lokalitě Envelopa. Studenti Ústavu experimentální tvorby stáli před výzvou ověřit atypickou typologii nového objektu včetně zapracování do reálného kontextu města. Projekt byl do značné míry experimentem. Studenti analyzovali typologii komunikace jednotlivých pracovišť, bezpečnostní pravidla a možnost změn stávajících regulativ. Maximální rozměr zkoumaného díla v provozu Artéky byl stanoven na 5×10 m u dvojrozměrného díla s nutným odstupem nejméně 5 m, pro zkoumání trojrozměrných děl, vzhledem k objemové hmotnosti kamene či kovu, vylučují možnosti silničních dopravních prostředků. Z původního plánu byl odvozen nezbytný rozsah výzkumných pracovišť a laboratoří, který byl rozšiřován podle jednotlivých lokalit. Podobně se stavební program může odlišovat na jednotlivých místech i doprovodných funkcích, protože některé z nich je možné zajistit v blízkých univerzitních budovách. Důraz je kladen na zabezpečení manipulace a ukládání zkoumaného díla, na vytvoření zabezpečené části budovy a její komunikace s částí veřejně přístupnou, ve které mají být výsledky práce Artéky zpřístupňovány odborníkům i laikům.“

Dott. Jana Michalčáková, Ph.D. et Ph.D. z Katedry dějin umění FF UP v Olomouci potvrzuje, že „Projekt Artéka vzniká na Katedře dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci a jeho cílem je propojit badatelské týmy katedry s vybranými laboratořemi centra RCPTM (Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů), vše za spolupráce našich dlouholetých zahraničních partnerů z římského institutu restaurování ISCR a římské univerzity Sapienza. Projekt se snaží o kontinuální propojení všech oborů, které mají potenciál přispět k výzkumu uměleckých děl, péči o ně a šířeji k péči o všechny hmotné projevy kulturního a uměleckého dědictví. Není žádnou novinkou, že umělecká díla jsou dnes detailně studována pomocí široké škály neinvazivních metod, které používají nejnovější techniky. Avšak inovativnost zmiňovaného pojetí spočívá především v propojení všech partnerů na stejné úrovni. Historici umění, restaurátoři, konzervátoři a zástupci přírodovědných oborů jsou součástí jediného týmu se společným cílem, kterým je komplexní zlepšení multidisciplinárního poznání a následné péče. Technika, nové metody, nové postupy, ty se dnes v oblasti přírodovědného bádání vyvíjí závratnou rychlostí, a pokud mají být co nejdříve využívány i pro oblast uměleckohistorického bádání, restaurování a konzervování, je nutné vyvíjet kontinuální dialog, růst společně a vytvářet nové podmínky pro bádání. Nejde tedy o vertikální pojetí – s často omezenou jednosměrnou komunikací, kdy nové přírodovědné metody jsou často využívány pouze jako „dodavatelé informací“ – ale horizontální obousměrnou komunikaci mezi všemi členy, která poskytuje přístup k novým informacím a otevírá nové cesty k hlubšímu poznání uměleckých děl, jejich kontextů a následné ochraně.“[1]

Z původně čtyř navržených univerzitních lokalit, které vytipoval architekt Filozofické fakulty Univerzity Palackého (dále FF UP) Ing. arch. Tomáš Machovský, pracovali studenti se třemi – lokalita Envelopy v blízkosti PřF UP, lokalita Křížkovského v blízkosti parkánových zahrad a rektorátního dvora FF UP a lokalita Univerzitní v blízkosti Uměleckého centra UP. Lokalita v Holici zůstala nevyužita.

Výsledkem týmu Fakulty architektury VUT v Brně je dvanáct projektů. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. z Katedry dějin umění FF UP v Olomouci oceňuje jejich kvalitu. Přestože se jedná o studentské práce a projekty, které se nachází v historickém jádru města, považuje je za „velmi zdařilé“.

Výstava potrvá v Galerii XY do 16. října. Navazuje veřejná debata a kolokvium, která se v prostorách nové scény Divadla na Cucky na Dolním nám. 42 bude konat 6. října od 17:00.

 

[1] http://www.fa.vutbr.cz/pages/prispevek.aspx?ID=2734&lang=cz

 

SDÍLET
Předchozí článekVěznice v Uherském Hradišti a muzeum totality
Další článekH_NA v novém
Vystudoval obor Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci své odborné činnosti se zaměřuje na tyto oblasti: Výtvarná kultura raného novověku (zejména architektura a sochařství 17. a 18. století); Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (zejména mariánská úcta, barokní kulty, barokní poutě, barokní historismy, barokní multiplikační fenomén); Santa Casa v Loretu a její multiplikace v Záalpí; Olomoucká výtvarná scéna; Management a marketing umění.