U příležitosti výstavy PARIS 1900, LA VILLE SPECTACLE, která probíhá od 2. dubna do 17. srpna 2014 v budově le Petit Palais v Paříži, se v první srpnové perličce ponoříme do atmosféry fin de siècle a čilého ruchu francouzského hlavního města, které do nového století vkročilo Světovou výstavou EXPO 1900. Během této události zářilo město před celým světem nejen jako místo luxusu, ale také jako místo dokonale ovládající umění života, což v expozici dokumentuje více než 600 děl – malby, umělecké objekty, kostýmy, plakáty, fotografie, film, nábytek, šperky, sochařská díla …
Integrovat návštěvníka mezi 51 milionů turistů, kteří navštívili Paříž v roce 1900 – to byl cíl a nelehký úkol autorů výstavy v Petit Palais. Nakonec zvolili velmi elegantní řešení, v rámci kterého zdá se předem počítali s velkým zájmem o výstavu. Již před budovami Malého a Velkého paláce – jediných pavilonů, jež Světovou výstavu „přežily“ – se člověk začíná nepříjemně tísnit v davu návštěvníků. Tento pocit ho pak pronásleduje i v šesti „pavilonech“, do kterých je výstava rozčleněna.
První „pavilon“ má za úkol v návštěvníkovi navodit „dobovou atmosféru“, proto ho seznamuje s architektonickými projekty samotných pavilonů, ale také vlakových nádraží, vybudovaných – stejně jako první linie metra – právě pro tuto příležitost (Gare de Lyon, d’Orsay, Invalides). Lidský zrak dále těká po plakátech a malbách prezentujících EXPO i jednotlivé pavilony, autentických filmových záběrech bratří Lumierů, a také po různorodých upomínkových předmětech emblematicky manifestujících Belle Époque.
Přechod z jednoho „pavilonu“ do druhého zajišťují průchody, na jejichž stěnách běží další filmové záběry vtahující návštěvníka stále více do roku 1900, aby mohl objevovat a obdivovat les chefs-d’oevre představitelů Art Nouveau – Gallé, Guimard, Majorelle, Lalique – mezi nimiž najdeme i díla Alfonse Muchy, který měl za úkol vyzdobit pavilon Bosny a Hercegoviny.
Další sekce prezentuje les Beaux Arts definované na přelomu století řadou osobností, mezi které patřili např. Cézanne, Monet, Renoir, Vuillard, Maillol, Maurice Denise, Rodin ad.
Návštěvnici však nezůstávají ochuzeni ani o „pavilon“ věnovaný pařížské módě, nerozlučně spojené s dobovou představou o „ideální Pařížance“. Poslední sekce se věnují triumfu Sarah Bernhardt, Yvette Guilbert,slavným operám Pelléas a Mélisande (Claude Debussy) a Aiglon (Edmond Rostand), ale také pařížským kavárnám, nevěstincům a známým mýtům jako Moulin Rouge, Chat Noir, jejichž atmosféru zachytil Toulouse-Lautrec.
Na výstavě najdeme i ukázku takového nevěstince, a to v podobě „samostatného pokoje“ vsazeného do středu jednoho z posledních „pavilonů“. Zde si můžeme prohlédnout exponáty spojené s nočním životem. Mezi různé „pikantnosti“ patří také slavné křeslo – tzv. chair d’amour – anglického krále Edwarda VII. (přezdívka Dirty Bertie), které se nacházelo v jeho soukromé místnosti v luxusním nevěstinci Le Chabanais. Kromě křesla je zde připomenuta i vana, kterou si král údajně nechával naplnit šampaňským, do něhož se après l’amour ponořil.
Takto prezentuje pařížská výstava – věřím, že s patřičnou dávkou nadsázky, která ale patrně nebude blízká anglickému humoru – přítomnost anglického krále na Světové výstavě. Dívejme se proto na zmíněné křeslo spíše jako „pikantnost“, jež by neměla přebít, ale doplnit prožitek z výstavy Paris 1900.
Zdroje
- http://www.petitpalais.paris.fr/fr/expositions/paris-1900-la-ville-spectacle-0
- Catalogue officiel de l’exposition Paris 1900, la ville spectacle, Petit Palais, Paris (du 02 avril 2014 au 17 août 2014).
