Olomouc v knihách Vladimíra Gračky

Od
Lucie Výprachtická
-

Myslíte-li si, že toho o Olomouci a jejích krásných místech hodně víte, věřte, že Vás může stále ledacos překvapit. Olomouc skrývá mnoho tajemství, kouzelných zákoutí a dodnes neobjevených míst. Vladimír Gračka zná dalekou i blízkou historii Olomouce, ve které toho prožil a prozkoumal mnoho a o mnohé se také podělil ve svých knihách a článcích.

Vladimír Gračka. Foto: http://i.idnes.cz/10/111/gal/STK3701e4_134809_468093.jpg

Rodným městem Vladimíra  Gračky je Olomouc, s níž se pojí většina jeho života. Narodil se zde 17. 12. 1943. Vystudoval spojového montéra, poté zedníka-památkáře na Střední průmyslové škole stavební v Lipníku nad Bečvou. Po studiích cestoval po Evropě a Jihoafrické republice. Následně pracoval v letech 1972–1979 ve stavební huti Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci (dnes odborné pracoviště Národního památkového ústavu) a v letech 1979–1989 v Krajském vlastivědném muzeu.  Byl spolumajitel již zaniklého obchodu Olomouciana a objevitelem tzv. Přemyslovského pokladu. Po rekonstrukci tzv. Přemyslovského paláce v Olomouci (palác biskupa Jindřicha Zdíka) se stal jeho kurátorem. Dnes je mimo jiné členem spolku Durancia, který pořádá například prohlídky podzemí a Velké Jižní věže katedrály v Olomouci.

Domovní znamení v Olomouci. Foto: https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/187636_big.jpg

První knížka, kterou sepsal, se jmenuje Domovní znamení, ochranné plastiky a obrazy v Olomouci; vyšla již v roce 1986. V minulosti zdobila domovní znamení domy a v podstatě znamenala to, co dnes číslo popisné; zároveň plnila funkci estetickou. Plastiky a obrazy na průčelí domů měly navíc význam ochranný. V knize se autor věnuje domovním znamením dochovaným i zaniklým, uvádí dobu, ve které domovní znamení, plastiky a obrazy vznikly, a také připojuje jejich popis a historii. V závěru knihy nalezneme vyobrazení některých z nich na černobílých fotografiích. Tato publikace zvýšila zájem o problematiku domovních znamení, jak u historiků, tak u veřejnosti. Dnes se však spíše dostaneme k novému vydání z roku 2008, ve kterém najdeme také 18 pověstí Heleny Lisické o olomouckých domech. I toto vydání doprovází bohatá fotodokumentace.

Jako další knihu napsal Olomoucké panoptikum, které obsahuje povídky a pověsti Olomouce od nejstarších dob až do roku 1997. Nalezneme zde převyprávěné příběhy lidí, budov i příběhy z různých historických období a současně můžeme proniknout do časů autorova dětství a života. Poznáme osud hanáckého obra Josefa Drásala, bohaté žebračky, Cidiče Stoka, Vencla, který předváděl Charliho Chaplina a dalších. Zmiňuje se i o rybářově zdi, zmizení tří domů s kamennými portály a dvou skupinách dětí Olomoucka, které si říkali Vépaďáci a Terezáci. Také uvádí, že dodnes možná chodíme po přechodu, jenž se skládá z částí mramorových židovských náhrobních desek. Na konci knihy najdeme i kapitolu Několik Olomouckých kuriozit, každá jednou větou. Ke každému z příběhů je navíc přiřazená strohá, ale výstižná ilustrace. V roce 2012 vyšlo druhé vydání s fotografiemi, na kterém se podílel i Karel Zámečníček.

Objevovaná Olomouc. Foto: https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/174818_big.jpg

V roce 2001 vyšla kniha Objevovaná Olomouc, zajímavosti ze stavební historie Olomouce z pera zkušeného praktika, v níž odkryl část své práce široké veřejnosti. V Křížkovského ulici č. 2 spolu se svými spolupracovníky objevil dvoupatrový kamenný sklep, což ho vedlo k dalšímu zkoumání. Z mnoha dalších nálezů bych zmínila objevy v kostele a klášteře sv. Kateřiny (Kateřinská ulice). Při zjišťování zachovalosti a původnosti pěti oken došlo k odkrytí části omítky. Odkrytí omítky odhalilo zachované ostění a kružby gotických oken. Následovalo vybourání zazdívky, oprava kružeb a zasazení nových výplní. Také byl odkryt starší boční vstup – portálek vedoucí do kněžiště a v části kláštera gotické okno. Dále prováděl průzkum bývalého Jezuitského konviktu (dnes Umělecké centrum UP). Mimo jiné zde objevil kamenné ostění původního portálu, fragmenty maleb s nápisy a zazděný vstup do sklepa. V knize zmiňuje i práci na tzv. Přemyslovském paláci, věnuje se kamenickým značkám a olomouckému podzemí. Na závěr přidává návod, jak se stát oddaným milovníkem Olomouce. Knihu doplňují fotografie, kresby a články z časopisů. V roce 2012 vyšlo přepracované vydání. Zatímco první shrnuje činnost od roku 1970 do 1997, vydání následující čtenáři zprostředkovává dalších 10 let. Zabývá se například Vlastivědným muzeem, ve kterém byly nalezeny kartonové štítky, vojenské knoflíky, útržky z dopisů, malované fresky s rostlinnými a figurálními náměty a další. Kromě toho zde nalezneme fotografie Karla Zámečníčka a kresby Pavla Zlínského.

Publikace Olomoucké podzemí vyšla v roce 2009 s předmluvou Ad olomoucké podzemí, nastiňující pohled na Olomouc očima PhDr. Josefa Bláhy. Na této knize se podílela také PhDr. Slavomíra Kašpárková, která se zabývala podzemím měšťanských domů a paláců, na Dolním a Horním náměstí a v dalších ulicích. Pozornost věnovala také vzhledu a historii jednotlivých staveb. Důkladně tedy popsala, jak olomoucké podzemí vypadá a co v něm bylo nalezeno. Vladimír Gračka se v knize věnuje církevním budovám a vojenským objektům. Pojednal například o kryptě v katedrále sv. Václava, jednom z nejrozsáhlejších podzemí na Předhradí (v Arcibiskupském paláci), prostoru pod chrámem sv. Mořice, podzemní kapli sv. Jana Sarkandera se studnou, Michalském výpadu ad. Zmínil se i o historii a podobě budov, ale především se zaměřil na podzemí a jeho nálezy. Text opět doprovází fotografie, tentokrát Petra Urbana, a ilustrace (plánky, mapy apod.) Pavla Zlínského.

Vladimír Gračka představuje významnou osobnost Olomouce, což dokládá nejen mu udělená Cena města Olomouce v roce 2012, ale také to, že je častým hostem besed, přednášek ad akcí. Tou následující bude beseda, kterou pořádá 18. října v Café 87 od 18.30 hodin Muzeum umění Olomouc.

Zdroje

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKYVÍCE OD AUTORA