Řada lidí si myslí, že starožitný nábytek je nemoderní a nevkusný. S tím nemohu souhlasit. Starý nábytek lze v bytě hezky kombinovat s moderními prvky. Nepředstavujme si pod starožitným nábytkem jen těžké masivní barokní skříně, postele, ale i pár kousků secesního nebo dnes velmi populární art deco nábytek, jenž dokáže byt oživit. I současný design se hodně inspiruje starými styly a slohy – klasicismem, empírem, ale i trendy 20. století, např. novodobějším bruselským stylem. Dnes tento design nazýváme „vintage“.
Lidé často vyhazují staré kusy nábytku a další věci, které objeví na půdě nebo v bytech pro prarodičích či rodičích. Zbavují se všeho starého, neudržovaného, toho, co není právě „moderní“ a neuvědomují si, že právě tyto kusy nábytku mají jedinečný design a jsou velmi cenné. Kdyby se vyhozené věci zrenovovaly – někdy je stačí otřít a trochu zpevnit – mohly by se dále užívat. Aby se nám starý nábytek hodil do interiéru, můžeme ho přizpůsobit sobě i danému prostředí. To, že je starý neznamená, že na něj budeme pohlížet jako na něco nedotknutelného, naopak, je dobře, když se dál využívá. Například nalezené staré křeslo – čouhají z něho péra a sláma, ale také je nějak zdobené a má zajímavý tvar, proto ho nemusíme vyhazovat na skládku. Restaurátor v něm dokáže objevit luxusní kus nábytku.
Nový nábytek, zhotovený ve starém stylu (vintage), v sobě nemá ten autentický příběh – ducha. Když si člověk do bytu pořídí věc, která něco napodobuje, hodnotu svého bydlení zvýší pouze zdánlivě. „Starý“ nábytek za ty desítky ba stovky let něco prožil a po renovaci má šanci na další „nový život“, který se spojí s tím dřívějším a oba se stanou součástí obytného prostoru. Za starý však dnes lze pokládat i design 60. a 70. let 20. století vracející se do domácností v různých podobách – v elektrospotřebičích, nábytku, sklu, porcelánu. Co se týče designu nábytku 21. století, hlavní neboli mainstreamový proud příliš inovací nepřináší, spíše se vrací k tomu, co bylo. Oblibě se stále těší retro, resp. věci prověřené v daném stylu a mírně upravené pro dnešní užívání. Proč napodobovat něco, co tu stále je? Na první pohled nemusí být hodnota starého nábytku zřejmá, ale stojí zato se do něj zahledět, představit si ho s novým čalouněním, naleštěný a postavený v našem pokoji.
Czechantik
Za poskytnuté fotografie děkuji panu Jiřímu Teichmannovi.
