Vzpomínky na Barcelonu: kostely, kostely, kostely

Jste-li kunsthistorik, věřící nebo jen obdivovatel krásy, určitě se v Barceloně nevyhněte kostelům. Jen v centru se jich nachází desítky. Do některých větších si turista naplánuje cestu cíleně. Na některé menší pak narazí úplnou náhodou při svých toulkách uličkami. Na rozdíl od většiny průvodců a tipů, jak se pohybovat po Barceloně metrem a dopravou, doporučuji obout padnoucí boty a chodit všude pěšky. Po cestě k nějakému cíli tak náhodou narazíte na zapadlý kostelík či kapli.

Catedral de la Santa Cruz y Santa Eulalia

Nejznámější kostel v Barceloně se obecně nazývá Catedral de Barcelona (Barcelonská katedrála). Její název včetně zasvěcení pak zní Catedral de la Santa Cruz y Santa Eulalia – katedrála sv. Kříže a sv. Eulálie, zkráceně pak katedrála sv. Eulálie.

V místě současného kostela stávala paleokřesťanská bazilika vybudovaná ve 4. století s relikviemi sv. Eulálie v jedné z kaplí. Při bojích s arabskými kmeny v roce 711 byly ostatky ukryty a v roce 877 se zázračně nalezly v chrámu Santa María del Mar. V roce 985 město zničili a vypálili arabské kmeny pod vedením náčelníka Almanzora včetně baziliky. Hrabě Ramon Berenguer Old s biskupem Guislabertem zahájili v roce 1046 stavbu románské katedrály na základech původní baziliky. Druhá katedrála byla vysvěcena v roce 1058.

Dnešní gotická katedrála se postavila na základech zmíněných dvou předchozích bazilik. Stavba byla zahájena 1. května 1298 za biskupa Bernarda Pelegrího a vlády krále Jakuba II. z Aragonie, dokončena pak v roce 1417 (klášter až 1448) za biskupa Francisca Clementa Sapera a vlády krále Alfonsa V. z Aragonu. Během 150 let budování se definují tři období výstavby. V prvním se postavily apsidní a radiální kaple, presbytář s kryptou a pseudotransept, ve druhém tři lodě s příslušnými bočními kaplemi, ve třetím se pokračovalo se stavbou směrem k fasádě, kterou nakonec zakončili jednoduchou zdí.

Půdorys kostela, reprofoto:
https://catedralbcn.org/index.php?option=com_content&view=article&id=29&Itemid=82&lang=en.

Koncem 19. století průmyslník Manuel Girona Agrafel nabídl dokončení prací na hlavním západním průčelí a obou bočních věžích v souladu s plány vypracovanými architektem Josepem Oriolem Mestrem, inspirované počátečním projektem 15. století. Centrální věží se stavba v roce 1913 dokončila.

Chrám je zasvěcen jedné z patronek Barcelony – mučednici sv. Eulálii. Legenda praví, že na počátku 4. století se mladá Eulálie vypravila do Barcelony, aby se před císařem Daciánem vyznala k víře a pokárala jej za jeho krutosti a mučení křesťanů. Dacián ji následně nechal natáhnout na skřipec, rozbodat železnými hřeby, a nakonec její tělo pálit pochodněmi. Mladé světici bylo pouhých 13 let. K uctění její památky se na přilehlém rajském dvoře chová 13 bílých hus.

Před vstupem doporučuji si katedrálu obejít, jelikož spatříte řadu chrličů a architektonických prvků, jakož i dvě zvonice umístěné u presbytáře. Jejich osmiboké věže se používají jako schodiště.

Jakmile vstoupíte, začne se Vám tajit dech nad velkolepostí katedrály, která je trojlodní bazilikou s chórem zakončeným apsidou. Projdete štíhlým vysokým sloupořadím pod kupolí, až stojíte před kamenným vstupem do chóru – tzv. rerecor, do češtiny by se dal přeložit jako retrochór. Mezi sloupy jsou čtyři vytesané reliéfy znázorňující život sv. Eulálie, po bocích uzavřené dvěma volně stojícími sochami. Na vrcholu je zakončen dórskou kolonádou s balustrádou. Vyhotovil jej vyhotovil sochař Bartolomé Ordóñez.

Kamenný retrochór, reprofoto: https://catedralbcn.org/index.php?option=com_content&view=article&id=64&Itemid=107&lang=ca.

Uvnitř chóru se nachází chórové lavice datující se do 14. a 15. století. Jedná se o nejvýznamnější sochařská díla katalánského gotického stylu. Přístřešky a vrcholky vytvořil Michael Lochner na konci 15. století. Pamětní štíty malované Juanem de Borgoñou pochází z počátku 16. století a znázorňují erby Řádu Zlatého rouna, které svolal císař Karel V. v roce 1519 v Barceloně.

Chórem projdete ke kryptě sv. Eulálie, s jejími ostatky v alabastrové rakvi, nacházející se před oltářem v presbytáři.

Po levé straně vedle dveří sv. Iva najdete kapli Všech nevinných, kterou se dostanete k výtahu, jež Vás vyveze na střechu. Nejenže na střeše zblízka uvidíte věž nad průčelím, osmiboké věže zvonic, ale objevíte tam i menší kříž, a především se Vám naskytne pohled na celou Barcelonu. Jakmile dojedete zpátky dolů do chrámových lodí, můžete si postupně projít 29 kaplí, které tvoří věnec po obvodu celé katedrály.

Na jižní straně k chrámu přiléhají klášterní budovy s rajským dvorem. Uprostřed něj je několik palem, fontána Font de les Oques, jezírko s rybami a 13 bílých hus. Oáza uprostřed chrámu. S lístkem máte možnost podívat se také do musea s gotickými obrazy a monstrancí ze zlata a stříbra s drahými kameny, jejímž základem byl trůn krále Martina ze 14. století.

Basílica de Santa María del Mar

Kousek od katedrály sv. Eulálie směrem k přístavu natrefíte na další velkou baziliku Panny Marie del Mar.

Na místě baziliky byla původně pravděpodobně pohřbena v roce 303 sv. Eulálie. Později zde postavili kapli Santa Maria de Les Arenes neboli Panna Marie mořských písků. Na konci 7. století se již označovala jako Santa Maria del Mar. Čtvrť s kaplí, jmenující se La Ribera, začala díky námořnímu podnikání během 13. století velmi prosperovat a rozšiřovat se. Obchodníci tak darovali farnosti peníze a započalo se se stavbou současného kostela. Architekti Berenguer de Montagut a Ramon Despuig baziliku stavěli mezi léty 1329-1384.

V době nepokojů v červenci 1936 baziliku vypálili – oltář a všechny obrazy tak byly nenávratně zničeny. Zůstaly pouze stěny, sloupy a několik oken z barevného skla.

Santa Maria del Mar nebyla v rámci fasády neogotizována, a tak zůstává krásným dokladem čisté katalánské gotické architektury 14. století se střízlivou horizontálností. Jedná se o trojlodní baziliku bez křížení zakončenou půlkruhovým presbytářem. Lodě kostela obíhá věnec kaplí, jejichž velmi střídmá výzdoba dává prostoru pocit vzdušnosti. V průčelí vidíme velkou rozetu a dvě osmiboké věže.

V jedné z kaplí na levé straně se naskýtá pohled na modré okno připomínající olympijské hry z roku 1992.

Basílica de la Puríssima Concepció i Assumpció de Nostra Senyora

Bazilika spolu s přilehlým klášterem se zkráceně nazývá La Concepció nebo Basílica de la Puríssima Concepció, v překladu bazilika Neposkvrněného početí a Nanebevzetí Panny Marie.

Na kostel s přilehlými klášterními budovami a rajským dvorem jsem narazila náhodou při bloudění ulicemi Barcelony, když jsem šla navštívit Gaudího Casu Milà. Farnost se nachází ve čtvrti Eixample na Carrer d’Aragó.

Jednoduchá farní kaple se stavěla mezi lety 1293-1300 na okraji gotické čtvrti na dnešní Carrer de Jonqueres. Původně byla zasvěcena sestrám Santa Maria de Jonqueres, během let své zasvěcení změnila na Sant Jaume de l’Espasa. V 1. polovině 15. století (ukončeno 1448) kapli přestavěli na katalánský gotický kostel a přistavěli dvoupodlažní klášter.

Bazilika před umístěním zvonice, reprofoto:
https://catholicbarcelona.com/2014/03/01/la-concepcio-updated/#jp-carousel-431.

V roce 1810 za napoleonského válek byl klášter rozpuštěn a následně přeměněn na vojenskou nemocnici, později na vězení a vojenský sklad. V roce 1867 gotická kaple změnila své zasvěcení a klášter, nacházející se ve velmi špatném stavu, byl stržen. Během 19. století se měl celý komplex zbourat, našteští však farnost kapli kámen po kameni přemístila z původní lokality v gotické čtvrti do současného místa ve čtvrti Eixample. V roce 1872 kostel znovu vysvětili. Po roce 1879 ke kostelu přibyla zvonice, která se původně nacházela u kostela sv. Michala, jenž byl v té době zbořen.

Iglesia de la Mare de Deu de Betlem

Nazývá se též Església de Betlem, v překladu kostel Panny Marie z Betléma či Betlémský kostel. Jedná se o nenápadný kostel ve velice nápadné slavné čtvrti La Rambla přímo u hlavní promenády. V lokalitě dříve stával starší kostel s jezuitskou školou z roku 1553, který vyhořel. Na jeho místě se mezi lety 1680-1729 vystavěl barokní kostel. Míval nádherný barokní interiér, avšak v roce 1936 jej, stejně jako mnohé jiné, povstalci vypálili. Přední strana směřující k La Rambla má dláždění z mohutných otesaných kamenů, které sahá až k čelní fasádě.

Iglesia de Sant Josep i Santa Mònica

Kostel se rovněž nachází u hlavní promenády La Rambla téměř u přístavu. Původní kostel se budoval v letech 1616-1634. Ve dnech fašistického povstání v červenci 1936 byl kostel zapálen a demolován. Po skončení občanské války jej v 80. letech stroze přestavěli dle projektu Alberta Viaplana a Helian Piñóna s dnešní moderní fasádou. V klášteře v současné době sídlí umělecké centrum Santa Monica.

Iglesia de Sant Josep i Santa Mònica
Kostel po vypálení v roce 1936, reprofoto: http://barcelofilia.blogspot.com/2013/02/esglesia-de-sant-josep-i-santa-monica.html.

Iglesia de Sant Pere Nolasc Mercedaris

Kolem kostela jsem chodila téměř denně z ubytování do centra – nachází se na Placa de Castella. Jednou jsem jej zastihla otevřený, a tak jsem na nic nečekala a rychle se šla podívat, co skrýval ve svých útrobách.

Mezi lety 1710-1746 řád vincentinů postavil kostel Sant Sever v barokním stylu. Během 19. století se klášter s kostelem využíval pro vojenské účely, a tudíž došlo k poničení budov. V roce 1947 byl komplex obnoven, přistavěla se východní věž, a dokonce portik z kousků starého kláštera. V roce 1969 byl rekonstruovaný kostel převzat řádem mercedariánských rytířů a zasvěcen sv. Pere Nolasci. Kostel má kopuli pokrytou mozaikovým vzorem dlaždic, což pro církevní architekturu Barcelony není typické. V průčelí vidíme dvě zvonice, typický rys protireformačních kostelů z 18. století.

Iglesia de Sant Miquel del Port

Barokní kostel Sant Miquel del Port se nachází ve čtvrti Barceloneta a narazila jsem na něj náhodou, když jsem mířila na pláž. Byl postaven v roce 1755 účelně velmi nízký, aby přes něj mohli případně ze Ciutadelly střílet z kanonu. V roce 1936 jej jako většinu povstalci poškodili. Restaurování proběhlo až v roce 1992. Socha sv. Michala, umístěná v průčelí, se stala kontroverzním tématem kvůli zachycení archanděla jako kulturisty.

Iglesia de Sant Miquel del Port

Capella d’en Marcús

Zapadlou románskou kapli, kolem níž většina lidí chodí bez povšimnutí, najdeme na Carrer dels Corders kousek od Picassova muzea. Jedná se o jeden z nejstarších kostelů ve městě z 1. poloviny 12. století, financovaným bohatým podnikatelem Bernatem Marcúsem. Pod kaplí se skrývá podzemní krypta ze 17. století. Rozsáhlou historii památky můžete prozkoumat zde.

Capella d’en Marcús

Iglesia de San Jaime

Nenápadný kostel splývající s ostatními budovami se nachází na Carrer de Ferran. Na jeho místě dříve existoval chrám pravděpodobně již v 10. století. V roce 1388 byl zrenovován na gotický jednolodní kostel s pěti oblouky. V roce 1823 město celý komplex téměř zničilo, jelikož se začalo tvořit náměstí San Jaime. Kostel se následně v letech 1866-1880 kompletně zrekonstruoval pod vedením Josepa Oriola Mestrese, který rozšířil presbytář a přidal novogotickou výzdobu.  

Iglesia de San Jaime

Praktické informace

Do Catedral de Santa Eulalia neboli Catedral de Barcelona doporučuji koupit lístek předem na oficiálních stránkách https://tickets.catedralbcn.org/ca/, kde Vás základní vstupenka aktuálně vyjde na 7€. Jako do většiny památek si musíte lístek koupit na konkrétní den i čas, kdy máte rozmezí 15 minut na vstup do katedrály. Katedrála je veřejnosti přístupná každý všední den 12:30-19:45, soboty 12:30-17:30 a neděle 14:00-17:30. Základní lístek Vás dostane i do chóru, kapitulní místnosti a na střechu.

Do baziliky Santa Maria del Mar je umožněn vstup zdarma do interiéru kostela (bez střechy a věží) od pondělí do soboty 9:00-13:00, 17:00-20:30 a v neděli 10:00-14:00, 17:00-20:00. Pokud se chcete podívat i do věží a na střechu s informační brožurou, pak vstupenka stojí 8,5€ a prohlídky jsou možné od pondělí do soboty 13:00-17:00 a v neděli 14:00-17:00. Doporučuji koupit na oficiální stránce
http://www.santamariadelmarbarcelona.org/guided-tours-to-the-rooftops/.

Do dalších zmiňovaných kostelů jsem se buď dostala zdarma, když jsem šla náhodou kolem, nebo jsem našla jejich brány zavřené. Pamatujte na to, že Španělsko patří k pobožným zemím. Pokud patříte k ženskému pohlaví, vždy s sebou noste šátek, kterým si při vstupech do kostelů zakryjete ramena a případný výstřih. Snažte se mít šortky nebo šaty alespoň po kolena, nebo mějte dva šátky a druhý použijete na uvázání kolem pasu. Do některých kostelů občas ženy v šortkách ani nevpustí. Ve většině kostelů však mají u vstupu šátky či „pláštěnky“, které Vám zdarma zapůjčí, pokud se jim nebude zdát, že jste dostatečně zamumifikované. Muži žádné z těchto opatření nemusí podstupovat i přes odhalená ramena či kolena.

Foto: archiv autorky, podzim 2019

Zdroje:
https://catedralbcn.org/
http://www.santamariadelmarbarcelona.org/home/
http://www.parroquiaconcepciobcn.org/ca/parroquia/el_temple/historia
https://catholicbarcelona.com/2014/03/01/la-concepcio-updated/
https://www.barcelonas.com/esglesia-de-betlem.html
https://www.lonelyplanet.com/spain/barcelona/attractions/esglesia-de-sant-miquel-del-port/a/poi-sig/1105539/360761
https://www.gpsmycity.com/attractions/church-of-sant-pere-nolasc-44241.html
http://barcelofilia.blogspot.com/2013/02/esglesia-de-sant-josep-i-santa-monica.html
https://www.lonelyplanet.com/spain/barcelona/attractions/capella-den-marcus/a/poi-sig/1284753/360761