,,Tu vyšli jsme a zřeli jsme zas hvězdy” Dante, Zuccari a virtuální cesta z pekla dnešních dní

Itálii, jakožto celou Evropu, zasáhla další vlna pandemie COVID-19. Přes všechny pohromy a omezení si Italové v průběhu letošního roku připomenou 700. výročí úmrtí básníka a filozofa Dante Alighieriho. Le Gallerie degli Uffizi  se společně s Fondazione Cassa dei Risparmi di Forlì k Danteho jubileu připojuje ambiciózní výstavou Dante. La visione dell’arte. Uffizi v době uzavřených muzeí a galerií své aktivity rozšiřuje o virtuální výstavou ”A riveder le stelle”, na níž představuje kresby Federica Zuccariho k Danteho La Divina Commedia.

Cristofana dell’Altissimo, portrét Dante Alighieriho, 1552-1568, Uffizzi, zdroj: https://www.uffizi.it/en/magazine/dante-the-vision-of-art#&gid=1&pid=2 

Dante Alighieri (1265-1321) byl florentským básníkem, filozofem a politikem, který se do všeobecného podvědomí zapsal zejména jako autor Božské komedie (La Divina Commedia).

Třídílnou epickou báseň, jejíž přízvisko ,,božská” přiřknul až později Giovanni Boccaccio, Dante vytvořil v letech 1304/07-1321. Alighieri prostřednictvím vlastní cesty z pekla (Inferno) přes očistec (Purgatorio) až do ráje (Paradiso) čtenáři alegoricky předkládá stav svého soudobého světa, společnosti, víry a lásky. Dante napsal komedii tehdejším italským ,,lidovým” jazykem, neboť ji směřoval k obyčejnému lidu. Dával jim tím jasně najevo svůj stesk po Florencii a své lásce Beatrici, a i proto si již od prvního vydání v roce 1321 komedie získala oblibu u nejširší veřejnosti, kterou následně podpořily její ilustrace od řady umělců (od Sandra Botticelliho přes Williama Blakea až po současného britského malíře Matthewa Burrowse).

Nicola Monti, Francesca da Rimini nell’Inferno, 1810, Uffizi, zdroj: https://www.uffizi.it/en/magazine/dante-the-vision-of-art#&gid=1&pid=3 

V rámci národních oslav 700. výročí od úmrtí Dante Alighieriho, zaštítěné italským Ministero per i beni e le attività culturali e per il turismo, Le Gallerie degli Uffizi společně s Fondazione Cassa dei Risparmi di Forlì pořádají ambiciózní výstavu Dante. La visione dell’arte, která se bude konat od 12. března do 4. července 2021 v prostorách Musei San Domenico ve Forlì. Projekt vznikl na základě nápadu Eike Schmidta, ředitele Le Gallerie degli Uffizi, a Gianfranca Brunelliho, výstavního ředitele Fondazione Cassa dei Risparmi di Forlì. Kurátory výstavy jsou profesorové Antonio Paolucci a Fernando Mazzocca.

Volba Forlì vychází z geopolitického rozvoje území, které je přirozenou cestou mezi Toskánskem a Emilií-Romagnou. Navíc je Forlì považováno za Danteho město, neboť zde při svém útěku z Florencie na podzim roku 1302 nalezl na více než rok útočiště u rodu Ordelaffi, ghibellinských pánů města.

Le Gallerie degli Uffizi na výstavu do Forlì zapůjčí řadu slavných mistrovských děl ze svých sbírek: portréty Dante AlighierihoFarinata degli Uberti (1448-1451) z ex-chiesa di San Pier Scheraggio (dnes část Uffizi, která není přístupná veřejnosti, dříve místo, kde se scházela rada, které byl součástí i Dante) od Andrei del Castagno (1421-1457); portrét Dante Alighieriho (1552-1568) od Cristofana dell’Altissimo (1525-1605), který vytvořil v rámci La serie giovana pro Cosima I. de Medici; obraz Cacciata di Adamo ed Eva (c. 1535) od Pontorma (1494-1557); kresby od Michelangela; mramorovou bustu Vergilia (c. 1790) od Carla Albacini (1734-1813) nebo obraz Francesca da Rimini nell’Inferno (1810) od Nicola Monti (1781-1864).

Tato umělecká díla společně s dalšími zapůjčkami z muzeí po celém světě mají definovat celkový obraz básníka, symbolu Itálie, a jeho nesmírného odkazu: jedinečné spojení jazyka umění s literární postavou.

Federico Zuccari, Nono cerchio: Lucifero, Inferno, Canto XXXII-XXX-IV, 1586-1588, Uffizi, zdroj: https://www.uffizi.it/en/online-exhibitions/dante-istoriato-hell#&gid=1&pid=30

Uffizi nám v ozvěnách pandemické současnosti k hlavní výstavě nabízí ještě její virtuální dodatek. Na ”A riveder le stelle” virtuální návštěvník může ve vysokém rozlišení zhlédnout 88 manýristických kreseb Federica Zuccariho (1540/41-1609) k Danteho La Divina Commedia. Zuccari kresby vytvořil v letech 1586-1588 ve Španělsku. Po Zuccariho smrti v roce 1609 vlastnil kresby nejdříve rod Orsini a posléze rod Medici. Ve sbírkách Uffizi se nachází od roku 1738. Ilustrace jsou na síti rozděleny do jednotlivých částí komedie: Inferno (28), Purgatorio (49), Paradiso (11). Divák se tak může stát Dantem a vydat se na jeho cestu za rájem.

Federico Zuccari, Quinto cielo di Marte: i beati sono disposti in due liste a comporre una croce, nella quale fiammeggia Cristo, Paradiso, Canto XIV, 1586-1588, Uffizi, zdroj: https://www.uffizi.it/en/online-exhibitions/dante_istoriato_paradiso#&gid=1&pid=7

Vzhledem k jejich křehkosti byl poprvé veřejně vystaven pouze výběr z kreseb. Uskutečnilo se tak ve Florencii v roce 1865 u příležitosti 600. výročí Danteho narození a sjednocení Itálie. Podruhé tomu bylo v roce 1993 na výstavě v Abruzzu.

Sám ředitel Le Gallerie degli Uffizi, Dr. Eike Schmidt, k tomu říká: “Adesso invece qualsiasi ora del giorno e dell notte sono disponibili a tutti quanti attraverso il sito web degli Uffizi e con un commento scientifico chiunque voglia durante numero 21 studiare la commedia di Dante con questi disegni straordinari oppure condurre delle ricerche oppure chi semplicemente volesse seguire la strada della virtute e conoscenza.”

V překladu „Pro každého jsou kresby i s vědeckým komentářem kdykoli přístupné na webových stránkách Uffizi. Zájemci o Danteho komedii mohou tyto mimořádné kresby jak studovat nebo výzkumně zkoumat, tak na nich pouze sledovat cestu cnosti a poznání.“

Události připomínající výročí Danteho úmrtí se plánují po celý rok 2021 ve Florencii, Ravenně a 70 dalších městech a vesnicích spojených s tímto básníkem, pokud to anti-covidová opatření dovolí. Pokud ne, alespoň se zamysleme nad ,,Ut pictura poesis, vyhněme se srovnávání a vydejme se na cestu s Zuccarim a Dantem: E quindi uscimmo a riveder le stelle (Inferno XXXIV, 139) – ,,Tu vyšli jsme a zřeli jsme zas hvězdy[1].


[1] Dante Alighieri, Božská komedie. I., Peklo, Překlad: Jaroslav Vrchlický, 3. vyd. Praha 1897, 206 s

SDÍLET
Předchozí článekNebuďte tak mraziví
Další článekVánoce pro dva
Petr Boris Holouš
Vystudoval obor Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V rámci své odborné činnosti se zaměřuje na tyto oblasti: Výtvarná kultura raného novověku (zejména architektura a sochařství 17. a 18. století); Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (zejména mariánská úcta, barokní kulty, barokní poutě, barokní historismy, barokní multiplikační fenomén); Santa Casa v Loretu a její multiplikace v Záalpí; Olomoucká výtvarná scéna; Management a marketing umění.