Před pár dny, 14. července 2014, slavila Francie 225. výročí Velké francouzské revoluce. S výročím Velké francouzské revoluce je neodmyslitelně spjato množství budov. Mezi ně patří PYRAMIDA MUSÉE DU LOUVRE, která vnikla během mandátu francouzského prezidenta Françoise Mitterranda (1916–1996) v rámci „Velké architektonické a urbanistické operace“ („Grandes Opérations d’Architecture et d’Urbanisme“) na podporu výstavby nových staveb v Paříži. Letos je to již 25 let od slavnostního otevření pyramidy, které proběhlo v roce 1989, tedy v roce konání oslav 200. výročí Velké francouzské revoluce.
Stavba skleněné pyramidy Musée du Louvre, velkolepého projektu prezidenta Mitterranda, vyvolala jednu z největších vln kritiky a kontroverze v historii architektury 20. století. Negativní pocity vzbuzoval především její „futuristický vzhled“, resp. to, že bude nadměrně zasahovat do okolního prostředí a rušit panorama někdejšího královského paláce Louvre a jeho okolí. Jak se averze vůči projektu šířila, začaly na veřejnost pronikat nejrůznější „konspirační teorie“, jež ji měly „zdiskreditovat“. Mezi ně patří například teorie o 666 skleněných tabulkách, ze kterých měla být pyramida údajně vyrobena a nechvalně známý význam tohoto čísla. Toto tvrzení Muzeum vyvrátilo a ve své oficiální brožuře uvedlo, že stavbu tvoří celkem 673 skleněných tabulek. O několik let později se o další „konspirační teorii“ postaral, ve svém díle Šifra mistra Leonarda, americký spisovatel Dan Brown, který na toto místo situoval fiktivní a dávno zapomenutou tumbu sv. Máří Magdalény.
Autorem pyramidy je Ieoh Ming Pei (*1917), americký architekt čínského původu a laureát prestižní Pritzkerovy ceny (1983). Jeho tvorbu charakterizuje použití takových materiálů, jako je sklo, beton, kámen a ocel, které pronikly i do pařížské zakázky.
„Geometrie stále zůstává základní myšlenkou mé architektury.“
I. M. Pei
Návrh I. M. Peie, skládající se z jedné velké „hlavní“ pyramidy, čtyř malých a jedné podzemní „obrácené pyramidy“ (Pyramide inversée), vybralo v roce 1983 Établissement public du Grand Louvre. Součást vstupní pyramidy tvoří i rozlehlá podzemní vstupní hala, jež měla návštěvníkům zjednodušit vstup do muzea, neboť dosavadní vstup z bočního křídla kapacitně nedostačoval návštěvnosti muzea. V suterénu se nachází také vstupy do všech tří křídel muzea (Sully, Denon, Richelieu), nákupní pasáž (Carrousel du Louvre), stanice metra a podzemní parkoviště.
Mnozí si dnes palác Louvre a Napoleonovo nádvoří neumí bez skleněné 20,6 metrů vysoké pyramidy představit. Dnes je budova, která kdysi budila negativní emoce mnohých Pařížanů a byla posměšně nazývána „jizvou na tváři Paříže“, jedním z monumentů, ke kterému směřují kroky turistů z nejrůznějších koutů světa. Není tajemstvím, že od jejího otevření se počet turistů v muzeu několikanásobně zvýšil.
Pyramida má hned několik „tváří“ – ve dne se v jejích skleněných tabulích odrážejí sluneční paprsky a její okolí je oázou pro relaxující turisty, v noci působí jako elegantní třpytící se „šperk“ náměstí na břehu řeky Seiny. Právem je jedním z nejambicióznějších a nejdiskutovanějších počinů architektury 20. století, a ačkoli výstavbu paláce a pyramidy dělí několik století, obě mají nespornou architektonickou i uměleckou hodnotu. S trochou patřičné nadsázky je možné říci, že celý komplex si dnes pokojně „žije v symbióze“ historie a moderny.
Zdroje
- www.louvre.fr/en/history-louvre
- www.lexpress.fr/culture/art/10-choses-a-savoir-sur-la-pyramide-du-louvre_752571.html
- www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=20
- www.archiweb.cz/architects.php?action=show&type=arch&id=144
- www.mysteriesofparis.com/2014/04/11/mysteries-of-paris-98-the-666-triangles-of-the-louvres-pyramid/
- www.paris-france.me.uk/louvre_museum.htm
- www.pariz.kvalitne.cz/louvre.html
