V červenci 1918 si nechal Oskar Kokoschka zhotovit u mnichovské tvůrkyně panenek – Hermine Moos – pannu v životní velikosti, aby mu byla náhradou za jeho ztracenou lásku – Almu Mahler.
Byla vyrobena, aby vypadala přesně tak, jako Alma; dokonce podle jejích tělesných rozměrů. Hermine Moos navíc musela vytvořit i model hlavy a poslat ho Oskaru Kokoschovi k posouzení.
Dne 22. července jí umělec model vrátil s tímto komentářem: „Ať vám jako vzor slouží… Rubensovy obrazy jeho ženy, například ty dva, na kterých je zobrazena jako mladá žena se svými dětmi. Pokud budete schopná zrealizovat tento úkol tak, jak bych si přál, čili oklamat mě takovým kouzlem, že když ji uvidím a dotknu se jí, představím si, že žena mých snů stojí přede mnou, pak bych byl Fräulein Moos do smrti zavázán Vašim dovednostem a vynalézavosti, a také Vašemu ženskému jemnocitu, jak už jste možná odvodila z rozhovoru, který jsme spolu vedli.“
Panenka byla dokončena v druhé polovině února roku 1919. Kokoschka byl ale výsledkem velmi zklamaný – panenka mohla jen stěží naplnit jeho erotické a sexuální touhy, proto se stala pouhým „neživým modelem“, který ožíval jen na obrazech a grafikách, jež podle ní tvořil.
Když se umělce ptali na jeho fetiš v roce 1931/1932, řekl toto: „Nakonec, poté co jsem ji kreslil a maloval znovu a znovu, rozhodl jsem se jí zbavit. Dokázala mě úplně vyléčit z mé vášně. Tak jsem uspořádal velkou „champagne party“ s komorní hudbou, během které má služebná Hulda vystavila panenku, oblečenou do jejích nádherných šatů, naposled. Když začalo svítat – byl jsem úplně opilý, stejně jako ostatní – setnul jsem jí na zahradě hlavu a rozbil o ni láhev červeného vína. Druhý den nahlédla skrz bránu policejní hlídka a spatřila tělo nahé ženy pokryté krví. Vtrhli do domu s podezřením na zločin z vášně. Ve skutečnosti to tak opravdu bylo … protože tu noc jsem zabil Almu…“
Zdroje
- Oskar Kokoschka – Tobias G. Natter ed. A Franz Smola ed., Kokoschka: das ich Brennpunkt, Wien 2013.
