Otto Wagner a Kirche am Steinhof

Dnes si přiblížíme počátky moderní architektury, resp. Jugendstilu rakouského architekta, urbanisty a teoretika architektury Otty Wagnera a nepochopení, na které ve Vídni narážel.

Otto Wagner, Kirche am Steinhof, 1904-1907. Foto: Jana Macháčková.

Kostel sv. Leopolda, známější jako Kirche am Steinhof byl postaven v letech 1904–1907 pro Dolnorakouské zemské sanatorium a pečovatelský ústav pro nervově a duševně choré. Zakázku získal Otto Wagner, který k jejímu plánování zaujal na tu dobu velmi moderní postoj. Zohlednil především účel stavby, proto své představy konzultoval jak s lékaři, tak s pečovatelským personálem. Výsledkem těchto konzultací byla církevní stavba demonstrující, jak se mohou forma, design a materiál zkombinovat, aby vznikla dokonale funkční stavba.

Debaty s lékařským personálem ho přivedly na myšlenku začlenit do kostela lékařský pokoj, toalety a nouzové východy. S ohledem na bezpečí pacientů i ošetřovatelů, do interiéru umístil lavice s oblými hranami, čímž se mělo předejít případným úrazům.

    

Velmi vážně bral Otto Wagner také hygienické aspekty stavby, proto navrhl velmi neobvyklé kropenky, do kterých svěcená voda padala po kapkách, aby se snížilo nebezpečí infekce. Dalším inovativním prvkem byla podlaha svažující se k oltáři tak, aby lidé v zadních řadách dobře viděli. Mimo to nechal architekt zřídit jednak zvláštní vchod pro personál, jednak pro pacienty – resp. zvláštní vchod pro muže a pro ženy – neboť v této době byla v ústavech předepsána oddělená léčba nervově chorých. Dále zamýšlel vytvořit křížovou cestu a postavit ještě jeden kostel – Unterkirche – pro protestanty a židy. K tomu ale nakonec nedošlo, stejně jako k instalaci zamýšleného topení.

Dne 8. října 1907 byl kostel slavnostně otevřen arcivévodou Franzem Ferdinandem. Velmi konzervativní arcivévoda však neměl pro moderní architekturu – Jugendstil – Otty Wagnera žádné pochopení, proto se o architektovi arcivévoda nezmínil ve slavnostní řeči; navíc mu už císařský dům nikdy nezadal další zakázku. Rozdílný náhled obou mužů na architekturu a estetiku zaznamenal při dobový tisk (Neue Freie Presse), neboť arcivévoda Franz Ferdinand při příležitosti slavnostního otevření prohlásil: „… A není to krásná ironie osudu, že první rozumná secesní a tak monumentální stavba ve Vídni byla postavena pro choromyslné?“

 

Zdroje


  • Ebenhard Gabriel, 100 Jahre Gesundheitsstandort Baumgartner Höhe: von den Heil- und Plegeanstalten Am Steinhof zum Otto Wagner- Spital, Wien 2007.
  • August Sarnitz, Otto Wagner: 1841–1918: průkopník moderní architektury, Praha 2006.