Johanka z Arku

0
13
Obr. 4

Pro svůj další rozbor jsem z mnoho nových obrazů vybral ten, který má zatím největší ohlasy. Jedná se o obraz ze série maleb na téma silné ženy z minulosti, které mě svým postojem k životu či historickým faktům zaujaly.

Obr. 1

Jako první jsem si vybral Johanku z Arku, která mě vždy fascinovala. K malbě jsem si nastudoval prameny o jejím životě, a především se pokusil zjistit, jak s největší pravděpodobností mohla vypadat, protože jsem chtěl tuto ženu zpodobnit co nejpřesněji.

Johanka z Arku, přezdívaná „Panna orléanská“, je považována za hrdinku Francie a to díky roli, kterou sehrála během třetí fáze tzv. Stoleté války. Narodila se v Domrémy-la-Pucelle v severovýchodní Francii a v roce 1920 byla kanonizována. Nebudu zde však psát celý její životopis, protože si myslím, že jej téměř každý zná. Údajné hlasy světců jí prý sdělily, že byla Bohem vyvolena osvobodit Francii a archanděl Michael ji nabádal, aby na sebe vzala mužský šat a osvobodila Orléans. Inspirována těmito hlasy a díky síle své vlastní osobnosti, víře v Boha a přesvědčení ve své poslání vystoupila veřejně se svými úmysly.

Obr. 2

Filmovou verzi s Millou Jovovich v lásce příliš nemám a je trochu smutné, že si Johanku lidé spojují zrovna s tímto filmem. Z historických pramenů jsem zjistil, že Johanka byla zrzavá a hubená.[1] Hlavní inspirací pro mě byla olejová miniatura Johanky na panelu z 15. století (Obr. 1) a olejomalby od Johna Everetta Millaise (Obr. 2) a Jeana Augusta Dominique Ingrese (Obr. 3).

Obraz samotný jsem maloval 7 dní. Olej na plátně má rozměry 75 x 90 cm (Obr. 4). Johanku jsem si vybral především díky její víře a odhodlání ve své přesvědčení. To, jestli její vize byly pravdivé, mě nezajímá. Fascinovala mě svým příběhem chudé dívky, které se díky své víře v sebe samu dostalo tolik pozornosti a moci velet francouzskému vojsku.

Obr. 3

Též mně přišlo zajímavé, že Johanka během všech bitev nikdy nebojovala a nikoho nezabila, pouze před samotným bojem motivovala vojáky svou řečí a díky tomu dokázala se svým menším vojskem vyhrát boj nad mnohačetnou přesilou. Právě tak jsem chtěl Johanku zachytit na plátně. Ve své budoucí sérii žen z historie, je nehodlám zvěčnit v podobách jejich utrpení, ale spíše v okamžicích, za které je obdivuji či pokusit se znázornit jejich myšlenkové pochody.

 

 

 

Poznámky

[1] Régine Pernoudová, Život a smrt Jany z Arku: svědectví z rehabilitačního procesu (1450–1456), Olomouc 2009. – Anatole France, Jana z Arku, Praha 1950.