V neobarokovej záhrade Slovanského domu, ktorú navrhol Mária Wilda môžu návštevníci obdivovať nové dielo. Jeho autorom je Frederico Díaz. Umelec česko-argentínskeho pôvodu sa narodil v roku 1971 v Prahe. Je tiež nazývaný ako vizuálny aktivista. Tento prívlastok dostal od riaditeľa The Brooklyn Gallery Roberta T Bucka. Vo svojom ostatnom diele sa snaží pôsobiť na emócie a city diváka využitím kovu, zvukov, vôní. Výnimkou nie je ani dielo s názvom „Subtile“. Má evokovať vtáčie hniezdo. Konštrukcia je vytvorená z oceľových rámov, ktoré sú pokryté leštenými plátmi kovu. Vďaka tomu sa na ňom odrážajú okolité kry a kvety. Samo dielo tak pôsobí veľmi nenapadne až neviditeľné, akoby sa snažilo splynúť s prostredím. Slovanský dům pochádza z roku 1695. Svoju dnešnú podobu dostal v roku 1797 od architekta Filipa Hegera. Dnes sa v zrekonštruovanom slovanskom dome nachádza moderné byznis centrum.
Federico Díaz je novým rezidentem Slovanského domu | TZ | od července 2018 | Praha
Jestli znáte jeho dílo, asi víte, jak jedinečný umělec to je. Česko-argentinský
tvůrce proslul svým umem s kovem. Od téměř ikonické zlaté kapky LacrimAu,
která byla představena na EXPO v Šanghaji, až po nejnovější sochu, která byla
instalována v zahradách Slovanského domu. Federico Díaz patří k současné
generaci našich umělců, na které můžeme být hrdí.
Dílo umístěné v zahradě Slovanského domu je nazvané „Subtile“ a příhodně
evokuje ptačí hnízdo. Během dne a s každým závanem větru odráží jiný odstín
okolních stromů a keřů. Ocelová konstrukce vytvořená z rámů a leštěných
zrcadlových plátků kovu s okolím na jednu stranu splývá, ale přitom
sebevědomě vyčnívá a v každém probudí jinou emoci.
I to možná bylo cílem Federica Díaze, který je často označován za vizuálního
aktivistu. I výše zmíněná zlatá kapka na EXPO 2010 měla za cíl probudit
v člověku emoce a na jejich základě byly přetvořeny v parfém. Slovanský dům
je jedním z mála míst, kam se návštěvníci mohou přijít na Díazovo dílo podívat,
neboť ač v Čechách vystavoval a vystavuje, jeho dílo je známé především
v zahraničí.
V dohledné době bude na jeden ze stromů v zahradě instalováno další dílo od
Federica Díaze v podobné estetice, avšak s jinou výslednou emocí.
Informace o autorovi: Federico Díaz se narodil v roce 1971 a žije a působí
v Praze. Svá díla vystavoval na třech kontinentech, od Tokia přes několik
evropských měst až po Miami a Sacramento ve Spojených státech amerických.
Působil jako vedoucí Ateliéru supermédií na UMPRUM, přednášel na University
of Columbia a Buffalo University v New Yorku a též na ETH v Curychu.
Přízvisko vizuální aktivista získal od ředitele The Brooklyn Gallery Roberta T.
Bucka a přijal je za své. Již od začátku své kariéry se věnuje projektům, které
probouzejí lidské emoce a vnímání na vyšší úrovni, než jsme zvyklí. S využitím
kovů, zvuků, vůní a mnoha dalších materií vytváří nezapomenutelné momenty,
které si člověk uchová v paměti, ne jen umění, na které se člověk podívá.