Danae a zlatý déšť

0
53
Kryštof Boček, Danae a zlatý déšť, 2017, olej, plátno, 100×120 cm

Díky studiu profánní ikonografie, jsem si prostudoval řeckou mytologii. Všechny bájné příběhy mě velmi oslovily, ale jeden mě zaujal na tolik, že jsem se ho rozhodl sám namalovat.

Jedná se o příběh Danae, krásné dcery a jediného dítěte argejského krále Akrisia a jeho manželky královny Eurydiky. Král, zničený představou, že nebude mít mužského potomka, vyhledal věštce, jenž mu oznámil, že syna nikdy mít nebude. Jeho dcera však porodí syna, jehož rukou zahyne. Jelikož se králi tato věštba nezamlouvala, uvěznil Danae v temné místnosti bez oken a skryl ji tak před všemi muži. Doslova ji pohřbil zaživa, neboť již nikdy neměla znovu spatřit světlo světa. Nicméně vládce bohů, mocný Zeus, se doslechl o její kráse, a rozhodl se všechny překážky překonat svou proměnou ve zlatý déšť. V této podobě prostoupil až do podzemní komory a vstoupil do jejího lůna.[1] Příběh dále pokračuje narozením Persea, jehož osud však pro nás v tuto chvíli není podstatný.

Pečlivě jsem si nastudoval mnohá malířská vyobrazení slavné scény Danae a zlatý déšť, ať už od Jana Gossaerta, nebo jedno z modernějších ztvárnění od Léona Comerrea. Skoro na všech obrazech, věnujících se tomuto tématu jsem si všiml, že Danae znázorňují především mistrovsky realisticky; v podobě krásného aktu, umístěného do bohatého interiéru, někdy i s krajinou v pozadí.

Artemisia Gentileschi, Danae, 1612, olej, měď, Art Museum, Saint Louis

Mým nejoblíbenějším vyobrazením se stal obraz z roku 1612 od talentované barokní malířky Artemisie Gentileschi, kterou řadím mezi své nejoblíbenější umělce vůbec, a dále slavný obraz od Gustava Klimta z roku 1907.

Gustav Klimt, Danae, 1907, olej, plátno, Galerie Würthle, Vídeň

Tato dvě díla mě velice inspirovala; především tím, že se oba umělci soustředili na vyjádření emocí a zachycení okamžiku spojení deště s Danae. Hlavně na to jsem myslel během celého procesu tvorby. Obraz jsem maloval v rozmezí tří březnových týdnů tohoto roku. Je vytvořen na plátně o rozměrech 100×120 cm, olejomalbou doplněnou zlatými třpytkami. Danae jsem umístil před temné pozadí, které ještě více poukazuje na daný okamžik spojení s Diem v podobě zlatého deště. Chtěl jsem docílit intimního vyobrazení slavné scény a pokusit se ji vyjádřit v jistém intimním podání. Moderní dílo má být podle mého názoru především samo sebou, držet se hlavního tématu a záměru, který chce sdělit nynějšímu publiku a posílit divákovo vědomí, představivost a celkový způsob prezentace. S tímto záměrem jsem také tvořil toto své dílo.

[1] William Smith, Dictionary of Greek and Roman Biography and mythology, Boston 1873. – Robert Graves, The Greek Myths, London 2004.

SDÍLET
Předchozí článekVesmír uvnitř
Další článekOlmützer Kulturtage
Kryštof Boček
Jmenuji se Kryštof Boček a žiji v Brně. Vystudoval jsem Základní uměleckou školu v Blansku. Poté jsem nastoupil na Střední školu umění designu, stylu a módy v Brně, kde se má záliba v kreslení dále prohloubila. Připojil se k ní také zájem o dějiny umění, proto jsem se rozhodl tento obor dále studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Ve svých článcích se zaměřím především na umělcovy myšlenky a věci, které ho při tvorbě ovlivňují.