Doposud jsme v S. A. M. magazínu publikovali texty o umění – studie, komentáře, recenze, apod. Petr Šafránek, olomoucký básník, pedagog a publicista, ve svých pracích tvůrčí uměleckou činnost nehodnotí, nýbrž ji využívá k introspekci vlastního vztahu k umění. Následující tři básně sledují motivy umění sochařského ve vztahu obraz a text, a tak obraz jednoho díla dává vzniknout novému…
„Tohle je můj vztah k umění, pocity které ve mně vyvolává.“ Petr Šafránek
Kat
Pocta Zdeňkovi Přikrylovi
Sochař vypadá jako kat
dlátem a kladivem
zasáhne kámen do srdce
správně lehkými údery
pak to srdce rozbuší
a kámen vydá svou krásu
Bronzová
Socha krásné dívky
odlité z bronzu
díváš se na ni
toužíš, aby ožila
to jsi nalezl duši sochy
sochař je bůh
jehož krásky jsou věčné
Kámen a bolest
Ta žena se nese jako víla
vědoma si svojí krásy.
Rozechvělým mužům
nebezpečně buší srdce,
křivky těla bohyně
se do něj zarývají.
Jejich duše – hejno ptáků,
křídly kreslí obraz ženy.
Rukama vytrhnou ze skály kámen,
sochař z něj vytvoří ženu
a básník ji oživí.
