JEDNOU
Měli jsme vše a přitom nic,
Měli jsme sebe a chtěli stále víc.
Znali jsme celá svá těla,
V mrazivých nocích o sebe se hřála.
Vášeň mezi námi jiskřila,
Naše srdce spalovala.
Až celá na popel se rozsypala,
Větrem snad navždy odvanula.
Tu noc naše láska zvadla,
Těla naše dál už nehřála.
Vše co bylo už není,
Naše těla se mění.
Jako dřív se už neznáme,
Nelze spravit to, co se rozláme.
Každý jde si svojí cestou,
Třeba potkáme se... jednou.
VZPOMÍNKA V KAPSE
Čas, tělo, duše a mysl,
Vše tak pomíjivé.
Jako láska, kterou jsme měli,
Kterou jsme jen na chvíli vlastnili.
A už nadále není naší,
Nosíme ji stále v duši.
V kapse zmačkanou,
Napůl roztrženou.
Jako suvenýr toho, že jsme byli,
My dva proti světu.
Proti nástrahám času,
A dále už jdeme každý sám.
S tou vzpomínkou v kapse,
A slzou v řase oka.
Které vidělo jen tebe,
Jen mě a nás.