I přestože se letošní rok nese v novém, zvláštním a pro někoho depresivním duchu, tak členové StuArtu (Studium Artium) nelenili a využili veškerý volný čas k poznávání krás naší země. V létě se konaly dvě tuzemské exkurze. V červenci se naši členové a příznivci vydali do východních Čech a v srpnu následovala oblíbená expedice na jižní Moravu – tentokrát do Znojma. (Prozradíme, že o ní se dočtete v chystaném listopadovém 10. čísle S. A. M.) Zveme všechny, aby s námi zavzpomínali na památky východních Čech, které jsme navštívili o víkendu 11. – 12. července 2020.
První den se nesl v duchu staveb geniálního architekta Jana Blažeje Santini-Aichela, který zanechal ve Žďáru nad Sázavou nesmazatelnou stopu. I přes nepřízeň počasí jsme navštívili nespočet památek. První kroky nás zavedly do známého cisterciáckého poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Co kunsthistorik neudělá pro dobrý záběr…
Sakrální stavba procházela potřebnou rekonstrukcí. Avšak ani lešení nám nezkazilo vícerozměrný zážitek, který jsme mohli poznat díky mistrné práci s geometrií, jenž využíval proslulý architekt tvořící ve stylu barokní gotiky. Nelze opomenout fakt, že se kostel nachází od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Cisterciáci si u Santini-Aichela mimo poutního kostela objednali i svůj vlastní klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Klášter se v průběhu času přeměnil na zámek, který dodnes spravuje rodina Kinských.
Kostel je druhým nejdelším chrámem na Moravě (prvenství drží bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje ve Velehradě). Areál zámku nabízí velké množství různých programů, které osloví mladší i starší generaci návštěvníků.
Po prohlídce historické části komplexu (Po stopách Santiniho) se část z nás vydala do dalších koutů zámku – konventu, kde se nacházela interaktivní expozice provázející dětské návštěvníky životem včely (Včela – Cesta do včelího města). Výstava nás nadchla a rozšířila nám obzory v u nás ještě dodnes ne moc rozšířeném směru interaktivního výstavnictví.
Po menším posilnění v místní Restauraci u pošty následoval okruh po Žďáru nad Sázavou za dalšími díly Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Nemohli jsme opomenout známý Dolní hřbitov ve tvaru lebky či hospodářský dvůr Lyra.
Jelikož nám zbyl čas, tak jsme se přesunuli o pár desítek kilometrů dál na pietní území Ležáky. Architekt Ladislav Žák zpracoval krajinářskou koncepci úpravy pietního území s grácií. Na všechny zapůsobila pochmurná atmosféra místa, jehož vzpomínky se nesmazatelně zapsaly do černé kroniky české historie.
V neděli následovala túra v přírodě. Přespávali jsme v Hlinsku, které se nachází na hranici Železných hor a Žďárských vrchů, a tak jsme nesměli vynechat návštěvu přírodní rezervace Toulovcovy Maštale, kterou tvoří pískovcové skalní útvary.
Všichni jsme ze sebe vymáčkli to nejlepší, a i když jsme zvyklí navštěvovat spíše památky kulturního rázu, tak nás těžší terén nepřekvapil a vše jsme zdolali bez větších obtíží.
Po obědě v Proseči, kde se mimochodem nachází Muzeum dýmek, se naše skupina rozdělila – jedna část se vydala směrem domů a druhá navštívila nedaleké město Polička, které bylo roku 1265 založeno jako královské město a pyšní se pro mnohé neznámou, ale přesto kvalitní architekturou.
Například na náměstí se nachází radnice s gotickým jádrem z poloviny 14. století, která prošla barokní přestavbou. Mezi zajímavosti patří i soubor rondokubistických činžovních domů či funkcionalistická Šmídova vila.
Nezbývá než jen zavzpomínat na krásný červencový víkend a nechat na sebe působit Genius loci tohoto koutu republiky.
Foto: Tereza Holoubková, Petr Holouš a Věra Vejmelková.
