Existuje nespočet otázek k našemu bytí. Naše osobní myšlenky neustále generují otázky, na které těžko hledáme odpovědi. Možná jen nepotřebujeme ke všemu najít odpověď. V hloubi duše možná moc dobře víme, že se stačí rozhodnout.
Rozhodnutí – slovo, které v sobě skýtá velkou možnost, anebo také velké zklamání. Ač je rozhodnutí jednoduché, nebo alespoň tak o něm často mluvíme: „Stačí se jen rozhodnout!“, věci jsou mnohem víc komplikovanější, než jen sekundový úsudek – rozhodnutí. My totiž musíme brát v potaz historii, která předcházela té jedné sekundě. A kolikrát si dokážeme protahovat a ospravedlňovat ten dlouhý čas, proč by něco nějak mělo být a jestli vůbec. Strach ze špatné volby nás žene do kouta. Cítíme nátlak. Taková situace se moc dlouho udržet nedá. Nápor, který to s sebou nese, může mít spíše negativní dopad na náš život.
Kde selhává rozum, tam prostě a jasně pomůže cit, emoce, kterou cítíme po cestě k rozhodnutí. Možná pak zjistíte, že jste celou tu dobu spoléhali na zvyk! Cítíte se bezpečně v tom, co znáte! Ale jste frustrováni tím, co byste mohli poznat a získat. Co je pocit bezpečí víc, než adrenalin z vášně? Co je víc, než láska, kterou můžete uchopit? Víte, jak vypadá! Máte ji před sebou! Proč tedy žít v mlze zvyku a pohodlí, když můžete plně cítit všechno, co život nabízí. Nestane se vám mockrát za život, že se zhmotní 85% vašich představ v jedné osobě.
Na konci dne, se těším na něj. Po úspěchu, mě pochválí on. Když se cítím na nic, on mi zvedne hlavu a řekne mi princezno.
Já osobně moc dobře vím, co cítím. A jemu podávám ruku, podávám mu ruku v jeho mlze.
Stačí se jen rozhodnout!
