ROZBITÁ LÁSKA
Já nevím no,
Vím že to není správný.
A ty to cítíš taky,
Ale i přesto jsme tady.
Zase spolu, ale bez sebe,
Zase vedle sebe, u sebe.
Zase v té posteli, kde zázraky se dějí,
V té posteli, kde to vždy končí.
Stejně jako naše láska,
Která vyprchá po aktu vášně.
Zachvacující okolí,
A hlavně naše duše.
Nechci pustit tvoji ruku,
A ty moji držíš stejně pevně.
Ale nakonec jsme sami,
Na tomhle rozbitým světě.
NESNÁŠÍM
Nesnáším to, že i po tom všem jsi vlastníkem mého srdce.
Nesnáším to, že žárlím.
Nesnáším to, jak se vedle tebe cítím.
A nesnáším, jak na tebe myslím.
Nesnáším to, že mi ukradeneš město.
Nesnáším, jak ti dávám všechen volnej čas.
Nesnáším to, že k tobě pořád něco cítím.
Nesnáším lidi, co pro sebe tě maj.
Nesnáším, že neumím být bez tebe.
A víc to, že pro mě nejsi dobrej.
Nesnáším tyhle pocity.
A hlavně nesnáším to, jak tě neumím nesnášet.