II. – JSEM TU TŘI MĚSÍCE A PĚT DNÍ

Můj drahý příteli,

byla jsem velmi mile překvapena, že jsi mě místo odpovědi přijel navštívit; šlo to na mně dozajista poznat. Proč bych také skrývala svou zcela prostou a oprávněnou radost?

Dny se zkracují, brzy nastane to, čemu se tady říká Sklizeň. Musí se otrhat všechny pomeranče na pláních, vykopat všechen fenykl, posbírat kopr, zasadit sojčí peří a mandarinky, a pak se musí čekat, až z nebe začnou padat docela maličké, asi jako nehet na malíčku, opravdu malinkaté pomeranče. O této sezóně jsem četla už v knížkách na škole. Myslím, že by mě mohlo bavit stát venku s roztaženou zástěrou a chytat do ní nadílku, je to prý pradávná tradice!

Ve všeobecném zmatku a přípravách na žně jsem se seznámila s velmi sympatickou dívčinou. Jmenuje se Maud. Nevěřil bys, jak je půvabná. Pyšní se světle hnědými kučerami a obléká se do šatů z nejjemnějšího modrého saténu. Nosí šperky z pomerančové slonoviny a nesmírně jí to sluší. A ty oči… ach… ty oči. Sice bydlím v cizí zemi, ale její oči ukrývají přemnoho tajemnějších, krásných říší. 

Maud zbožňuje anýz a vždy, když mě pozve na návštěvu, se jeho vůně line celým jejím příbytkem. Zřejmě tak voní i tehdy, když mě na návštěvu nezve. Vždyť taky voní kvůli ní, ne kvůli mně.

Maud má taky překrásné zuby. Čistí si je tekutým mýdlem aspoň sedmkrát denně. Divil by ses, jak se blýskají! Občas jsem to taky zkoušela, ale vždycky jsem na to nakonec zapomněla, anebo mi zrovna došlo mýdlo. Jako natruc!

Má milá přítelkyně pracuje jako profesionální cvrnkač kuliček. Amatéři jí nesahají ani po kotníky! Kdybys viděl, jak obratně umí skleněnky dopravit do důlku, to bys teprve koukal. Maud má doma sadu kuliček, říká jim duhovky, a skoro je nepoužívá. Jen na výjimečné události a celostátní turnaje. Tyhle duhovky, opravdu ty nejpěknější kuličky na světě, stály přes dvacet šest milionů! Dovedeš si představit, kolikrát bychom si z toho mohli dát pizzu každý sám pro sebe? Asi tak nespočetně-strašně-moc-a-ještě-víckrát!

Ale dost už o Maud, nebo se rozpustím.

Už bych Ti mohla povědět něco málo o zdejší politice. Vím, že tu Ty rád, i když já moc ne.

Vůbec nejvýznamnějším představitelem tohoto státu je teď ministr zbytečnosti, Manfréd Nil Šíša. K moci se dostal nedlouho po proslovu prezidentova mluvčího. Stručně Ti popíšu, co se dělo.

V téhle zemi proti sobě bojují dvě strany. Jak jistě tušíš, je to strana Fenyklu a strana Pomeranče. Nemá to mnoho společného s rostlinami, všude se pěstuje obojí, bez výjimky. Každá strana má svého favorita ve znaku, v tom spočívá celý rozdíl. Lidi od Pomeranče samozřejmě chtějí, aby v názvu země stál na prvním místě Pomeranč. Fenykloví s tím z principu nesouhlasí, samo sebou, a někteří z Pomeranče taky uznávají, že název takhle zní líp. Radikálně progresivní pravicové křídlo Fenyklu ovšem hlásá, že by celá země měla nést název Fenyklová republika a Fenykl by měl převzít vládu i nad územím Pomeranče. To se Pomeranči samozřejmě nelíbí, ale nic s tím nezmůže. V hlavním městě tedy často panují nepokoje. A co je horší, současný, teď už spíše bývalý prezident, se narodil a vyrůstal na území Pomeranče. Poté, co se uklidnil již šestnáctý nepokoj v hlavním městě, vystoupil prezidentův mluvčí. Vystřihnu Ti z novin, co říkal.

„Bezpečí je naší prioritou. Z těchto důvodů jsme museli učinit nevyhnutelné kroky k zajištění bezproblémové vlády Teodoze Mladého. Šestnáctý nepokoj už zkrátka trval příliš dlouho. Schovali jsme prezidenta, ale zapomněli jsme, kam jsme ho dali, takže ho teď nemůžeme najít,“ oznámil včera novinám Čerstvě z Pomeranče mluvčí prezidenta republiky, Antal Bohudík.

Šílené, že? Takže prezident nenávratně zmizel, protože ho prostě někdo někam zašantročil. To je nepořádek… A právě od té doby se kontroly státu ujal tady tenhle budižkničemu Šíša. Jsou s ním samé problémy, protože sice vůbec nic nedělá, ale i tak to dělá špatně. Když budeš chtít, ráda Ti pošlu i další výstřižky z novin. Každý den mi je vnucuje pán, co stojí před krámkem se svíčkami… a ten obchůdek mám tuze ráda, takže přece jenom neodolám.

Měj se krásně, pac a pusu,

Celestýna

P. S. Maud Tě pozdravuje